Poradna

Anna
neděle, 5. února 2017, 15:47

Dobrý den,
zpracovávám bakalářskou práci na téma Specifika pěstování škrobárenských brambor. Měla bych velkou
prosbu - jaké jsou rozdíly v agrotechnice škrobárenských brambor proti konzumním bramborám. Také bych
potřebovala zjistit jaké jsou faktory ovlivňující výnos a škrobnatost škrobárenských brambor.
Děkuji Vám za odpověď . Budu ráda za každou odpověď .

Požadovanou kvalitu významně ovlivňuje, stejně jako u jiných užitkových směrů, pěstitelská technologie, Pro vytvoření dostatečně vysokého výnosu škrobu je nezbytné rychlé vytvoření plně funkčního listového aparátu. Proto je také u tohoto užitkového směru důležitým opatřením především biologická příprava sadby narašením hlíz. Oproti nepřipravené sadbě se zvyšuje obsah škrobu o 0,5 – 1 %.
Spon výsadby se volí podobný, jako u konzumních brambor.
Významným faktorem je vyrovnané organominerální hnojení. Ze starších výsledků VÚB vyplývá, že vyšší dávky chloru, které se do půdy dostávají při draselném hnojení chloridem draselným (draselná sůl) mohou negativně působit na obsah škrobu. Proto, je-li obsah draslíku v půdě nízký, tato hnojiva je účelné použít již na podzim. Dávku dusíku je třeba volit tak, aby zabezpečila vyšší výnos, ale neměla negativní vliv na obsah škrobu.
Samozřejmostí musí být optimální úroveň ochrany proti plevelům, chorobám a škůdcům. Podmínkou pro dosažení vysokého obsahu škrobu je udržení výkonného asimilačního aparátu co nejdéle. I když odrůdy pro výrobu škrobu mají obecně vyšší odolnost proti plísní bramboru je i u nich ochrana fungicidy velmi důležitá a nezbytná, i když počet ošetření je zpravidla nižší, než u ostatních užitkových směrů.
Příprava na sklizeň spočívá i u tohoto užitkového směru v ukončení vegetace a to zejména z důvodů vyššího napadení plísní bramboru či požadavku zpracovatelského závodu na termín dodání suroviny. Ukončení vegetace se provádí mechanickým způsobem rozbitím natě nebo kombinací mechanického s chemickým pomocí desikantů. Jinak je fyziologické dozrání porostů žádoucí, neboť k intenzivní tvorbě škrobu dochází za příznivých podmínek slunečního svitu právě v druhé části a ke konci vegetace.
Více o pěstování brambor pro výrobu škrobu se můžete dozvědět např. v knize: VOKÁL, B. A KOL.(2013): Brambory: šlechtění – pěstování – užití – ekonomika. Praha: Profi Press. 160 s. ISBN 978-80-86726-54-0 a nebo můžete navštívit (po domluvě) naší knihovnu ve VÚB v Havlíčkově Brodě.
VÚB


Jiřina Bortlová
středa, 25. ledna 2017, 21:04

Dobrý den, proč mám po okrájení slupky ze syrových brambor po celé bramboře malinké hnědé ťupky(pihy).Může to být přehnojením kravským hnojem v granulích. Nikdy jsme to na bramborách neměli.

Dobrý den.
Vámi popisovaná skvrnitost dužniny hlíz pod slupkou může mít celou řadu příčin, které z takto stručného popisu a bez znalosti dalších příznaků nebo rozborů hlíz nelze určit. Může se jednat o poškození způsobená původci bakteriálních a houbových chorob nebo fyziologických poruch vyvolaných neparazitickými fyzikálními a chemickými faktory (průběh počasí, vlastnosti půdy, výživa - nedostatek nebo přebytek některých prvků, kombinace těchto vlivů). Přehnojení granulovaným kravským hnojem se nám však jeví jako málo pravděpodobné. V posledních letech však docházelo ve vegetaci k velkým až extrémním výkyvům v průběhu počasí a některé odrůdy brambor na toto reagovaly různorodými fyziologickými poruchami.
Více se můžete dozvědět z našich příruček, které jsou k dispozici na webových stránkách www.vubhb.cz. v sekci "publikace".
VÚB


Alena
čtvrtek, 19. ledna 2017, 15:59

Dobrý den, nakupovala jsem pro svoji restauraci brambory Adéla u svého souseda. V této úrodě jsou všechny brambory nekvalitní - až celá třetina brambory po uvaření ve slupce je načernalá a musí se odkrojit. Navíc mají drobná hnilobná ložiska. Soused tvrdí, že je má dobře uskladněné /není to žádný začátečník/. Já nakupuji vždy po jednom pytli, tudíž je rychle spotřebuji a kazit se dlouhým skladováním u mě také nemohou. Ani on si neví rady, tak prosíme o posouzení a radu Vás. Děkujeme.

Dobrý den.
Odrůda Adéla v minulém roce velmi nepříznivě reagovala na průběh povětrnostních podmínek ve vegetaci. V období po výsadbě na ni negativně působily chladné periody v květnu, kdy odklíčené nebo poškozené sadbové hlízy podlehly bakteriální hnilobě a nevzešly. Slunečné počasí na konci vegetace pak mělo vliv na tvorbu vysokého obsahu škrobu v hlízách, což u této jinak velmi kvalitní odrůdy vyvolává vámi popisované problémy. Při sklizni dochází k mechanickému poškození hlíz, které však nemusí být vždy vizuálně zcela patrné (naraženiny, otlaky). Dochází pak k poruchám výměny vzduchu mezi slupkou a dužninou, což vyvolává tvorbu šedého melaninu. Právě vyšší obsah škrobu v hlízách tento jev podporuje. Následně se mohou přidávat bakterie, které vytvářejí zmíněná hnilobná ložiska. Více naleznete na stránkách www.vubhb.cz. v sekci "publikace".
VÚB


Marie
pondělí, 16. ledna 2017, 19:19

Dobrý den,
mám prosbu o radu: Na našem malém políčku (půda byla 10-15 let neobdělávaná, zlikvidovali jsme tam bylinné i keřovité plevele mechanicky rok před sázením) jsme vypěstovali dvě odrůdy brambor. Raná Karea měla velké a zdravé hlízy, na pozdnější Lauře se však vyskytl problém. Krátce po sklizni několik hlíz (cca 3 kusy na 5 kg) hnilo, na povrchu byly shluky jakoby prázdných kukel velikosti 1-2mm, tyto hlízy jsem vyhodila a další už nehnily. Až při kuchyňské úpravě jsem zjistila, že na některých bramborách jsou na povrchu dírky o průměru cca 1-3mm. Po odstranění slupky se objevila kulovitá dutina o průměru 1-2cm a v ní tmavé kuličky (trus?) a pouze pod lupou viditelné živé malé bílé cosi, s hlavičkou a několika páry "nožiček". Nemám možnost jiného zvětšení než lupou a tak jsem bohužel další podrobnosti nemohla zjistit.
Budu moc ráda, když mi budete moci napsat o jakého škůdce se jedná, zda se už vyskytoval v půdě a nebo jsem ho koupila v sadbě (byla od dodavatele s certifikátem).
Děkuji, Marie

Dobrý den.
Podle Vašeho popisu nelze určit, o jaký hmyz se jedná. Ale pravděpodobně jde spíše o příležitostného a náhodného škůdce, nikoliv o hmyz, který by brambory napadal pravidelně, ale byla to pro něj náhradní potrava. O tom svědčí i to, že Váš pozemek byl dlouho neobděláván. Jde tedy o hmyz, který se na pozemku vyskytoval dříve na plevelných rostlinách. Rozhodně tam nebyl zavlečen s certifikovanou sadbou.
VÚB


Jirka Havránek
pátek, 13. ledna 2017, 20:59

Dobrý den,
rád bych se zeptal čím může být, že některá brambora po uvaření je tuhá jakoby nedovařená, ale přitom ty ostatní jsou krásně uvařené a to napříč odrůdami... (Rosara, Campina, Dali). V případě, že jsem jí vařil i o několik minut déle je to pořád stejné.

Děkuji
Hezký den

Dobrý den.
Pravděpodobnou příčinou může být jedna z abiotikóz (fyziologických poruch), a to abiotická sklovitost hlíz bramboru. Tuto poruchu způsobuje nerovnoměrný růst hlíz způsobený střídáním teplot a nerovnoměrným rozložením srážek. Po obnovení růstu se hlízy protahují a asimiláty se přesouvají do vrcholové růstové části.
Pupková část je pak sklovitá s vyšším obsahem vody. Právě tato sklovitá část pak při vaření působí jako nedovařená.
VÚB


Josef Pětivlas
pondělí, 19. prosince 2016, 15:42

Dobrý den,
v letošním roce jsem sázel brambory zčásti vlastní a větší část koupené sadby (s papíry).
Koupená sadba (jedalo se o odrůdy Adela a Princess) pocházela z jednoho zem.podniku, napohled byla pěkná, vyrovnaná, ale vzcházení bylo nerovnoměrné. některé nevzešly vůbec. Vlastní sadba byla na stejném pozemku, rostliny pěkné, vyrovnané.
Ptám se jestli se nepoužívají nějaké prostředky, aby sadba vydržela do jara, a s možností negativního vlivu na výsadbu v příhodném období. Srovnání s vlastní sadbou by tomu nasvědčovalo. Nikdy jsem takový problém neměl
Děkuji za odpověď
Pětivlas

Dobrý den.
Na sadbu se u nás v období skladování žádné přípravky nepoužívají. Problém, který popisujete, bude spíše spočívat v tom, že došlo u dodavatele sadby k chybám při její přípravě. Pravděpodobně byly hlízy infikovány bakteriemi při třídění sadby v jarním období prostřednictvím mechanických poškození nebo odlámaných klíčků. Následné méně příznivé podmínky po výsadbě v roce 2016 s několika chladnými periodami způsobily, že hlízy nevzcházely, ale podléhaly měkké bakteriální hnilobě. To vyvolalo nevyrovnané vzcházení a mezerovitost porostu. Naopak Vaše vlastní sadba, s kterou bylo šetrně zacházeno a nebyla odklíčena, tento problém neměla a překonala i méně vhodné podmínky pro vzcházení.
VÚB


VÚB
středa, 30. listopadu 2016, 09:25

Z technických důvodů, prosíme o omluvu za zpoždění posledních odpovědí.
Děkujeme
VÚB


Jan
sobota, 29. října 2016, 10:43

Dobrý den,
při třídění brambor jsme narazili na chorobu či vadu s těmito příznaky: hlízy se ,,vcucávají" - hlíza oválného tvaru, která mohla mít průměr cca 5 cm se zplácne na placku cca 2cm silnou, nerovnou s propadlinami, dužnina je na řezu pouze černá, v ranějších fázích je patrné jak žlutá dužnina ustupuje černé v kruzích. Nejvíce postižená je odrůda Adéla, ale výskyt je i u jiných. Množství takovýchto zjevně rozpoznatelných hlíz je cca půl kbelíku na 50 q brambor, ale máme obavu, zda se tato vada nebude rozšiřovat na již vytříděných hlízách. Mohl by to mít souvislost s výskytem ,,gumových" brambor při sklizni, kterých je letos hodně, zřejmě kvůli přísušku při dozrávání v září.
Předem mnohokrát děkuji za odpověď.

Od druhé poloviny srpna a celé září byl na většině území ČR velký nedostatek srážek. Tento přísušek způsobil u brambor zaschnutí některých stolonů (podzemní část stonku zajišťující růst hlíz a zásobující je asimiláty a vodou). Nevyzrálé hlízy proto ztratily spojení s nadzemní i kořenovou částí rostliny a projevila se u nich ztráta turgoru (tj. buněčného napětí udržovaného vodou), což vedlo k vadnutí a scvrkávání hlíz. Černání způsobuje tmavé barvivo melanin, jehož tvorba má více příčin, zvláště nedostatek kyslíku v dužnině hlíz. K tomu vedou většinou poruchy v dýchání mezi slupkou a dužninou hlíz. Náchylnější k tomuto jevu jsou odrůdy s vyšším obsahem škrobu. Nebo k němu dochází v ročnících, kdy je slunečný závěr vegetace a obsah škrobu se zvyšuje ve většině odrůd, což byl právě případ letošního roku. Tyto příčiny bohužel pěstitel nemůže ovlivnit.
Výskyt šednutí dužniny (tmavých skvrn pod slupkou i hlouběji v dužnině) zvyšuje také mechanické poškození při sklizni a posklizňové úpravě (třídění), zvláště za nižších teplot (pod 10°C). K mechanickým poškozením patří také otlaky a naražení hlíz, které není většinou zcela zjevné a nelze jej vytřídit. Proto je bohužel dosti pravděpodobné, že se šednutí dužniny objeví i v části vytříděných hlíz.
VÚB


p.Jiří
sobota, 8. října 2016, 20:16

Dobrý den, mám u sebe na poli o výmeře cca 8000m drátovce, který mi ničí čím dál tím víc úrodu. Brambory tam byly letos 2 rokem. Použil jsem semínko hořčice, která ale moc nenaroste. Potřeboval bych poradit, zda přidat dusíkaté vápno jak na podzim, tak i na jaře. Jestli by to neublížilo úrodě v příštím roce. Musím je tam dát ještě příští rok. Mám hodně konského hnoje, kdy ho házet? Jaro nebo podzim. Děkuji Vám za odpověď Jiří

Drátovci, larvy brouků kovaříků s dlouhodobým vývojem (většinou rodů Agriotes a Athous), jsou vážným problémem posledních let, zvláště na malých pozemcích. Boj s drátovci je však obtížný a v současné době neexistuje u brambor jednoduché a přímé řešení. Možné jsou pouze agrotechnické zásahy, z nichž nejúčinnější je důkladné a časté zpracování půdy (např. několikrát použít rotavátor) a včasná sklizeň po ukončení vegetace. Použití insekticidů u brambor možné není, neboť u nás neexistuje žádný registrovaný přípravek, který by tyto škůdce účinně řešil. Podrobnější informace jsou uvedeny na našich stránkách www.vubhb.cz. V sekci "publikace" naleznete příručku Drátovci a osenice, kde je vše potřebné týkající se tohoto problému.
Dusíkaté vápno podle našich zkušeností není u brambor účinné. Navíc je finančně nákladné a podpoříte tím výskyt obecné strupovitosti na hlízách.
Pokud se týká aplikace hnoje (jakéhokoliv), je vhodnější zapravení na podzim, aby jeho rozklad probíhal již mimo vegetační období a uvolňování živin v době vegetace. Jarní zaorávka hnoje, kromě pozdního uvolnění živin podporuje také u brambor vyšší výskyt vločkovitosti hlíz (kořenomorky).
VÚB


p. Zelina
čtvrtek, 6. října 2016, 13:37

Dobrý den,
e-mailem Vám zasílám fotografii škůdce, který v hlízách zanechává vpichy (dírky) menšího průměru než larvy kovaříků. I tyto dírky, provrtané do hloubky cca 1,5 cm způsobují, že jídelny si takové brambory nechtějí kupovat. Jsem přesvědčen, že je obecně známý škůdce.
jak se jmenuje a jak se proti němu chránit ?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den.
Podle snímku, který jste poslal, se pravděpodobně jedná o jeden z druhů mnohonožek. Tito členovci žijí v půdě a při jejím povrchu pod kameny, hrabankou, tlejícím listím a trávou. Živí se převážně rostlinnou potravou, nejčastěji tlejícími zbytky, méně často živými částmi rostlin. Škody na kulturních plodinách způsobují jen lokálně poměrně zřídka. Známé je např. poškození cibulovin, jahod, mrkve i brambor. K přemnožení těchto přírodě prospěšných živočichů dochází při určité souhře příznivých faktorů, tj. především potravní nabídky a vhodného průběhu meteorologických podmínek.
Ve Vašem případě lze doporučit pro omezení škod v příštích letech vyvápnění půdy a dodržení odstupu při pěstování brambor na tomtéž pozemku po 3 – 4 letech.
VÚB


Josef
čtvrtek, 29. září 2016, 07:11

Dobrý den
Při sklizni brambor jsme zjistili, že některé hlízy jsou měkčí až houbovité a nevíme co je toho příčinou.
Děkuji

Dobrý den.
Příčin tohoto jevu může být více a bez posouzení konkrétních rostlin nelze jednoznačně odpovědět. Pokles turgoru (tlaku v rostlinných buňkách), který se projevuje vadnutím, může mít konkrétně u hlíz prvotní příčinu v napadení rostliny virovou, bakteriální nebo houbovou chorobou, které ucpou nebo přeruší cévní svazky ve stolonech a pokud je hlíza nevyzrálá, vadne v důsledku nedostatku vody. Nejčastěji je ale tento jev způsoben fyzikálními faktory, kdy je stolon přerušen mechanicky, nebo zaschnutím v nejtenčím místě, případně poškozením slunečním zářením po odplavení půdy. Stane-li se to u nevyzrálých hlíz v období přísušku, nejsou tyto hlízy schopny načerpat vodu svým povrchem z okolní půdy a vadnou.
K vadnutí hlíz může docházet později i ve skladu vlivem nevhodného teplotního a vlhkostního režimu nebo některých chorob slupky zvyšujících výpar.
VÚB


Čeněk Čišecký
pondělí, 26. září 2016, 10:13

Dobrý den,
letos jsem po sklizni u jedné odrůdy brambor (jmenovitě Jasmína -Vesa Velhartice) zjistil, že některé velké hlízy trpí tzv. abiotickou dutostí hlíz. Jedná se vesměs o velké až středně velké hlízy. Menší hlízy této odrůdy jsou téměř všechny v pořádku. Na stejném poli pěstuji i jiné odrůdy poloranných brambor (Red Anna, Nancy) a ty vypadají že tímto neduhem netrpí.
Mám 2 otázky:

1.) je možné že k tomuto jevu mohlo dojít použitím desikantu (v mem případě QUAD-GLOB 200 SL ) a nebo k tomu mohlo dojit vlivem letos nevyváženého vláhového režimu ?

2.) Lze příští rok použít sadbu tohoto druhu brambor kterou jsem ze sklizně vybral, aniž bych se vystavil tomu, že se to bude příští rok opakovat ?

Děkuji za odpověď a přeji hezký den

Dobrý den.
Abiotická dutost hlíz je skutečně důsledkem nevyváženého vláhového režimu, resp. k němu dochází z důvodu rychlého obnovení růstu hlíz po předchozím přísušku. K této poruše samozřejmě existuje určitá odrůdová dispozice. Velmi ale záleží na souhře určité vegetační fáze dané odrůdy a konkrétním průběhu vegetačních podmínek. S desikací to nijak nesouvisí. Naopak by bylo možné tímto zásahem dutost hlíz omezit regulací jejich velikosti, pokud ovšem velikost hlíz a výnos splňují požadované parametry.
Sadbu z tohoto porostu použít můžete. Pokud však budou ve vybrané sadbě duté hlízy, je zde nebezpečí sekundární infekce dutin bakteriemi a jejich rozkladu měkkou hnilobou. To platí i pro hlízy konzumní.
Zda se dutost bude v příštím roce opakovat, závisí na průběhu srážek.
Problém lze eliminovat vyrovnanou závlahou.
VÚB


Vladimír Holík
středa, 21. září 2016, 15:43

Dobrý den.
Letošní úrodu brambor nám napadl drátovec. Chtěl jsem se zeptat, zda drátovcem napadené brambory jsou vhodné na uskladnění? Zda vydrží přes zimu a nebo co by se s nima dělo?
Děkuji Vám za odpověď.

Dobrý den.
Drátovci při sklizni hlízy většinou velmi rychle opouštějí. Nedochází proto k dalšímu znehodnocení hlíz ve skladu, jejich aktuální stav tedy zůstane stejný.
Drátovci, larvy brouků kovaříků s dlouhodobým vývojem (většinou rodů Agriotes a Athous), jsou vážným problémem posledních let, zvláště na malých pozemcích. Boj s drátovci je však obtížný a v současné době neexistuje u brambor jednoduché a přímé řešení. Možné jsou pouze agrotechnické zásahy (viz. dotaz níže), z nichž nejúčinnější je důkladné a časté zpracování půdy (např. několikrát použít rotavátor) a včasná sklizeň po ukončení vegetace. Použití insekticidů u brambor možné není, neboť u nás neexistuje žádný registrovaný přípravek, který by tyto škůdce účinně řešil. Podrobnější informace jsou uvedeny na našich stránkách www.vubhb.cz. V sekci "publikace" naleznete příručku Drátovci a osenice, kde je vše potřebné týkající se tohoto problému.
VÚB


Fabiánek Lukáš
středa, 14. září 2016, 20:39

Dobrý den. Máme hlízy napadeny drátovcem (je vidět jak v hlízách tak i v půdě). Je nějaké řešení, jak se ho zbavit. Odrůda KARIN(Y). Děkuji Lukáš.

Dobrý den.
Drátovci a osenice jsou polyfágní škůdci, kteří se živí mnoha druhy planých a kulturních rostlin. U bramboru způsobují lokální škody na hlízách, zvláště na menších pozemcích a v zahradách. V posledních letech jsou poškození hlíz těmito druhy hmyzu stále častější. Příčiny mohou spočívat v průběhu povětrnostních podmínek a ve změnách struktury zemědělské výroby.
Ochrana proti drátovcům je poměrně problematická a u brambor je možné využít přímé ochrany jen omezeně, proto jsou velmi významné i agrotechnické metody. Z toho důvodu je také nutné s drátovci bojovat v rámci celého osevního sledu. Nejvíce ohroženy jsou brambory vysázené po víceletých pícninách nebo trvalých travních porostech. Ochrana spočívá ve čtyřech zálkadních bodech:
1) častá manipulace s půdou, tzn. intenzivní kultivace, která jejich populaci každým mechanickým zásahem snižuje
2) dodržení osevního sledu - po trvalých travních porostech a víceletých písninách zařadit brambory nejdříve čtvrtým rokem
3) odplevelení pozemku - výskyt drátovců se zaplevelením pozemku zvyšuje
4) včasná sklizeň - napadení hlíz drátovci stoupá v období od ukončení vegetace do sklizně. Dříve sklizené hlízy jsou napadeny podstatně méně.
Více se dozvíte na našem webu v sekci Publikace - Publikace ke stažení - Praktické informace (příručka Drátovci a osenice u brambor 2016).
VÚB


Václav
pondělí, 15. srpna 2016, 09:41

Dobrý den,
u letos sklizených brambor (odrůdu neznám), je ve středu hlíz dužina světle hnědé barvy různé velikosti, někdy i dutina obklopená hnědou dužinou. Zbytek hlízy je normální a po vykrojení uvedené vady jsou brambory dobré. Brambory byly pěstované v půdě přihnojené na podzim kompostem. Dá se z víše uvedeného popisu určit příčina?
Děkuji

Dobrý den.
Pravděpodobně se jedná se příznaky jedné z fyziologických poruch (abotikóz) a to o abiotickou dutost hlíz bramboru. Jedná se o poruchy a vady, které vznikají působením nevhodných faktorů prostředí na nadzemní a podzemní části bramboru. Zjistitelné jsou na nati v době vegetace, nebo na hlízách, což se projeví až při sklizni, skladování a především při jejich zpracování (což platí ve vašem případě). Nejsou přenosné z rostliny na rostlinu. Všeobecně ochrana proti fyziologickým poruchám a vadám spočívá v usměrnění podmínek prostředí, ovlivnění růstu rostlin a skladování hlíz. Konkrétně ochrana proti dutosti hlíz je založena na správné a vyrovnané výživě a úpravě vodního režimu za využití například závlah.
VÚB


Gustav Landecki
pátek, 12. srpna 2016, 22:42

Dobrý den.
Jaký je prosím poměr mezi kg sadba a kg sklizeň. Odrůda Laura. Děkuji a jsem s pozdravem.

Dobrý den.
Tuto otázku nelze adekvátně zodpovědět, jelikož záleží na řadě faktorů - od použití zdravé sadby přes výživu a hnojení, výskyt škodlivých činitelů až po povětrnostní podmínky. Každý z těchto faktorů může být limitujícím pro optimální sklizeň, včetně výběru odrůdy. Teoreticky vysázíte na 1 ha 2,5 až 3 tuny sadby a sklízíte v průměru okolo 30 t ha.
VÚB


Štefanová E.
úterý, 9. srpna 2016, 09:55

Prosím o následující radu :
loni v říjnu jsem zakoupila od soukromého pěstitele brambor k zimnímu uskladnění brambory odrůdy
Antonie či Antonia /žlutomasé/. Brambory vařím doposud, neklíčí, a to ani n á z n a k e m.. Nevím, zda je to
normální, zda tyto brambory nejsou ozářené či vyšlechtěné. Letos prý má nasazenou pouze tuto odrůdu.
Vždy jsem od tohoto pěstitele kupovala brambory, které už v měsíci květnu byly dosti naklíčené.
Jsou takovéto brambory zdravotně nezávadné ?
Děkuji předem za brzké podání informace.
Štefanová Eliška, Frýdek-Místek

Dobrý den.
Brambory budou pravděpodobně ošetřeny přípravky proti klíčení. Ošetření se provádí u brambor určených pro dlouhodobé skladování a u brambor určených na výrobky, které se musí skladovat při vyšších teplotách. Aplikace přípravků může být provedena na porost nebo po sklizni ve skladu. Zda tomu tak bylo, zjistíte dotazem na dodavatele. Ošetření při dodržení ochranných lhůt je samozřejmě zdravotně nezávadné. Jinou příčinou mohou být některé fyzikální faktory, zvláště střídání extrémních teplot ve vegetaci, kterými se právě minulý rok vyznačoval.
VÚB


Jan
středa, 27. července 2016, 14:02

Dobry den.
Mam dotaz ohledně dusíkatého vápna.
Pěstuji brambory na asi 100m2 bez chemie, objevili se mi tam drátovci tak jsem poprvé použil dusíkate vápno jenže jsem to asi přehnal. Zapravil jsem to na jaře do půdy 3 týdny před výsadbou brambor, ale teď zpětně jsem si uvědomil, že jsem použil 15kg/100m2--150g/m2, brambory dávám i malým vnukům a mám obavy jestli v nich nebude hodně dusičnanů.
Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
Dávka dusíkatého vápna, kterou jste použil, odpovídá množství 300 kg N/ha, což je 2 - 3 krát více, než se běžně v minerálních hnojivech dodává. Obsah dusičnanů v hlízách brambor je závislý na dávce dusíkatého hnojiva, ale také na příjmu dusíku rostlinami v konkrétních podmínkách. Vzhledem k tomu, že dusíkaté vápno bylo aplikováno již tři týdny před sázením, pak se jistě část dusíku z půdy vyplavila ještě před začátkem jeho příjmu rostlinami. I během vegetace se značné množství nitrátů (dusičnanů) z půdy vyplavuje a není vůbec rostlinami bramboru přijaté, záleží to na konkrétním průběhu počasí. Důležité také je, zda byl do půdy ještě aplikován další zdroj dusíku, např. hnůj nebo kompost. Takže nelze takto odhadnout, jaké množství dusičnanů bude v hlízách. Spolehlivě je možné určit pouze rozborem hlíz v laboratoři. Vařením či smažením brambor se však obsah dusičnanů v hlízách významně snižuje. Například vařením brambor bez slupky se sníží obsah dusičnanů v hlízách o cca 60 %.
VÚB


Pavlíková Eva
pondělí, 25. července 2016, 10:20

Moc Vám děkuji za rychlenou odpověď.
Městský člověk, který si jde koupit do obchodu brambory a nadává, jak jsou drahé, si vůbec nedovede představit, co to dá starostí, aby vyrostly zdravé a s co nejmenšími náklady. My jsme doma většinou jen sbírali mandelinku:-). Opravdu jsem osenicí zaskočena - nikdy jsem se s ní nesetkala.
Příručku si otevřu ještě dnes a pečlivě prostuduji.
S pozdravem
Eva Pavlíková


Pavlíková
pondělí, 25. července 2016, 10:16

Dobrý den,
včera jsem se byla podívat na políčko, kde mám zasázené brambory a zjistila jsem, že části keříků jsou jako-by upadlé. Tak jsem rostlinky prohlédla, hrábla do půdy a našla šedavé larvy v různých velikostech. Na internetu mi po vyvěšení fotografie škůdce poradili, že je to osenice polní.
Prohrabala jsem zeminu okolo každého keře a všude jsem našla nejméně jednu - většinou však více larev. Dnes jsem zajela na políčko znovu a zase byly některé rostlinky "upadlé". Hrabala jsem znovu a zase jsem vyhrabala další larvy.
Nedovedu si představit, že bych takhle hrabala každý den, abych zlikvidovala všechny. Večer jsme se na políčko zajeli podívat s manželem, ale housenky nebyly na rostlinách - nebo jsme je ve světle baterky nenašli.
Prosím, můžete mi poradit?
Moc děkuji za pomoc.
Eva Pavlíková

Vážená paní Pavlíková,
osenice jsou polyfágní škůdci, kromě osenice polní mohou na bramborách škodit i další druhy. U brambor se škody objevují lokálně, většinou na malých pozemcích a jen v některých letech. Nejčastější je poškození hlíz, které je poměrně typické a v požercích lze nalézt housenku. S požerky na bazální části stonků, které popisujete, se obvykle nesetkáváme. Více se dočtete na našich webových stránkách www.vubhb.cz. V sekci "publikace" naleznete příručku Drátovci a osenice u brambor. V současné fázi vývoje by snad pomohlo ošetření porostu insekticidem, např. Biscaya 240 OD, Actara 25 WG nebo Coragen 20 SC. Ale účinnost bude pravděpodobně omezená, protože housenky zalézají do země.
VÚB

© 2018 VÚB Havlíčkův Brod | Přihlásit | Mapa stránek
Web: Crespo | Design: Jiří Trachtulec