Poradna

p.Jiří
sobota, 8. října 2016, 20:16

Dobrý den, mám u sebe na poli o výmeře cca 8000m drátovce, který mi ničí čím dál tím víc úrodu. Brambory tam byly letos 2 rokem. Použil jsem semínko hořčice, která ale moc nenaroste. Potřeboval bych poradit, zda přidat dusíkaté vápno jak na podzim, tak i na jaře. Jestli by to neublížilo úrodě v příštím roce. Musím je tam dát ještě příští rok. Mám hodně konského hnoje, kdy ho házet? Jaro nebo podzim. Děkuji Vám za odpověď Jiří

Drátovci, larvy brouků kovaříků s dlouhodobým vývojem (většinou rodů Agriotes a Athous), jsou vážným problémem posledních let, zvláště na malých pozemcích. Boj s drátovci je však obtížný a v současné době neexistuje u brambor jednoduché a přímé řešení. Možné jsou pouze agrotechnické zásahy, z nichž nejúčinnější je důkladné a časté zpracování půdy (např. několikrát použít rotavátor) a včasná sklizeň po ukončení vegetace. Použití insekticidů u brambor možné není, neboť u nás neexistuje žádný registrovaný přípravek, který by tyto škůdce účinně řešil. Podrobnější informace jsou uvedeny na našich stránkách www.vubhb.cz. V sekci "publikace" naleznete příručku Drátovci a osenice, kde je vše potřebné týkající se tohoto problému.
Dusíkaté vápno podle našich zkušeností není u brambor účinné. Navíc je finančně nákladné a podpoříte tím výskyt obecné strupovitosti na hlízách.
Pokud se týká aplikace hnoje (jakéhokoliv), je vhodnější zapravení na podzim, aby jeho rozklad probíhal již mimo vegetační období a uvolňování živin v době vegetace. Jarní zaorávka hnoje, kromě pozdního uvolnění živin podporuje také u brambor vyšší výskyt vločkovitosti hlíz (kořenomorky).
VÚB


p. Zelina
čtvrtek, 6. října 2016, 13:37

Dobrý den,
e-mailem Vám zasílám fotografii škůdce, který v hlízách zanechává vpichy (dírky) menšího průměru než larvy kovaříků. I tyto dírky, provrtané do hloubky cca 1,5 cm způsobují, že jídelny si takové brambory nechtějí kupovat. Jsem přesvědčen, že je obecně známý škůdce.
jak se jmenuje a jak se proti němu chránit ?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den.
Podle snímku, který jste poslal, se pravděpodobně jedná o jeden z druhů mnohonožek. Tito členovci žijí v půdě a při jejím povrchu pod kameny, hrabankou, tlejícím listím a trávou. Živí se převážně rostlinnou potravou, nejčastěji tlejícími zbytky, méně často živými částmi rostlin. Škody na kulturních plodinách způsobují jen lokálně poměrně zřídka. Známé je např. poškození cibulovin, jahod, mrkve i brambor. K přemnožení těchto přírodě prospěšných živočichů dochází při určité souhře příznivých faktorů, tj. především potravní nabídky a vhodného průběhu meteorologických podmínek.
Ve Vašem případě lze doporučit pro omezení škod v příštích letech vyvápnění půdy a dodržení odstupu při pěstování brambor na tomtéž pozemku po 3 – 4 letech.
VÚB


Josef
čtvrtek, 29. září 2016, 07:11

Dobrý den
Při sklizni brambor jsme zjistili, že některé hlízy jsou měkčí až houbovité a nevíme co je toho příčinou.
Děkuji

Dobrý den.
Příčin tohoto jevu může být více a bez posouzení konkrétních rostlin nelze jednoznačně odpovědět. Pokles turgoru (tlaku v rostlinných buňkách), který se projevuje vadnutím, může mít konkrétně u hlíz prvotní příčinu v napadení rostliny virovou, bakteriální nebo houbovou chorobou, které ucpou nebo přeruší cévní svazky ve stolonech a pokud je hlíza nevyzrálá, vadne v důsledku nedostatku vody. Nejčastěji je ale tento jev způsoben fyzikálními faktory, kdy je stolon přerušen mechanicky, nebo zaschnutím v nejtenčím místě, případně poškozením slunečním zářením po odplavení půdy. Stane-li se to u nevyzrálých hlíz v období přísušku, nejsou tyto hlízy schopny načerpat vodu svým povrchem z okolní půdy a vadnou.
K vadnutí hlíz může docházet později i ve skladu vlivem nevhodného teplotního a vlhkostního režimu nebo některých chorob slupky zvyšujících výpar.
VÚB


Čeněk Čišecký
pondělí, 26. září 2016, 10:13

Dobrý den,
letos jsem po sklizni u jedné odrůdy brambor (jmenovitě Jasmína -Vesa Velhartice) zjistil, že některé velké hlízy trpí tzv. abiotickou dutostí hlíz. Jedná se vesměs o velké až středně velké hlízy. Menší hlízy této odrůdy jsou téměř všechny v pořádku. Na stejném poli pěstuji i jiné odrůdy poloranných brambor (Red Anna, Nancy) a ty vypadají že tímto neduhem netrpí.
Mám 2 otázky:

1.) je možné že k tomuto jevu mohlo dojít použitím desikantu (v mem případě QUAD-GLOB 200 SL ) a nebo k tomu mohlo dojit vlivem letos nevyváženého vláhového režimu ?

2.) Lze příští rok použít sadbu tohoto druhu brambor kterou jsem ze sklizně vybral, aniž bych se vystavil tomu, že se to bude příští rok opakovat ?

Děkuji za odpověď a přeji hezký den

Dobrý den.
Abiotická dutost hlíz je skutečně důsledkem nevyváženého vláhového režimu, resp. k němu dochází z důvodu rychlého obnovení růstu hlíz po předchozím přísušku. K této poruše samozřejmě existuje určitá odrůdová dispozice. Velmi ale záleží na souhře určité vegetační fáze dané odrůdy a konkrétním průběhu vegetačních podmínek. S desikací to nijak nesouvisí. Naopak by bylo možné tímto zásahem dutost hlíz omezit regulací jejich velikosti, pokud ovšem velikost hlíz a výnos splňují požadované parametry.
Sadbu z tohoto porostu použít můžete. Pokud však budou ve vybrané sadbě duté hlízy, je zde nebezpečí sekundární infekce dutin bakteriemi a jejich rozkladu měkkou hnilobou. To platí i pro hlízy konzumní.
Zda se dutost bude v příštím roce opakovat, závisí na průběhu srážek.
Problém lze eliminovat vyrovnanou závlahou.
VÚB


Vladimír Holík
středa, 21. září 2016, 15:43

Dobrý den.
Letošní úrodu brambor nám napadl drátovec. Chtěl jsem se zeptat, zda drátovcem napadené brambory jsou vhodné na uskladnění? Zda vydrží přes zimu a nebo co by se s nima dělo?
Děkuji Vám za odpověď.

Dobrý den.
Drátovci při sklizni hlízy většinou velmi rychle opouštějí. Nedochází proto k dalšímu znehodnocení hlíz ve skladu, jejich aktuální stav tedy zůstane stejný.
Drátovci, larvy brouků kovaříků s dlouhodobým vývojem (většinou rodů Agriotes a Athous), jsou vážným problémem posledních let, zvláště na malých pozemcích. Boj s drátovci je však obtížný a v současné době neexistuje u brambor jednoduché a přímé řešení. Možné jsou pouze agrotechnické zásahy (viz. dotaz níže), z nichž nejúčinnější je důkladné a časté zpracování půdy (např. několikrát použít rotavátor) a včasná sklizeň po ukončení vegetace. Použití insekticidů u brambor možné není, neboť u nás neexistuje žádný registrovaný přípravek, který by tyto škůdce účinně řešil. Podrobnější informace jsou uvedeny na našich stránkách www.vubhb.cz. V sekci "publikace" naleznete příručku Drátovci a osenice, kde je vše potřebné týkající se tohoto problému.
VÚB


Fabiánek Lukáš
středa, 14. září 2016, 20:39

Dobrý den. Máme hlízy napadeny drátovcem (je vidět jak v hlízách tak i v půdě). Je nějaké řešení, jak se ho zbavit. Odrůda KARIN(Y). Děkuji Lukáš.

Dobrý den.
Drátovci a osenice jsou polyfágní škůdci, kteří se živí mnoha druhy planých a kulturních rostlin. U bramboru způsobují lokální škody na hlízách, zvláště na menších pozemcích a v zahradách. V posledních letech jsou poškození hlíz těmito druhy hmyzu stále častější. Příčiny mohou spočívat v průběhu povětrnostních podmínek a ve změnách struktury zemědělské výroby.
Ochrana proti drátovcům je poměrně problematická a u brambor je možné využít přímé ochrany jen omezeně, proto jsou velmi významné i agrotechnické metody. Z toho důvodu je také nutné s drátovci bojovat v rámci celého osevního sledu. Nejvíce ohroženy jsou brambory vysázené po víceletých pícninách nebo trvalých travních porostech. Ochrana spočívá ve čtyřech zálkadních bodech:
1) častá manipulace s půdou, tzn. intenzivní kultivace, která jejich populaci každým mechanickým zásahem snižuje
2) dodržení osevního sledu - po trvalých travních porostech a víceletých písninách zařadit brambory nejdříve čtvrtým rokem
3) odplevelení pozemku - výskyt drátovců se zaplevelením pozemku zvyšuje
4) včasná sklizeň - napadení hlíz drátovci stoupá v období od ukončení vegetace do sklizně. Dříve sklizené hlízy jsou napadeny podstatně méně.
Více se dozvíte na našem webu v sekci Publikace - Publikace ke stažení - Praktické informace (příručka Drátovci a osenice u brambor 2016).
VÚB


Václav
pondělí, 15. srpna 2016, 09:41

Dobrý den,
u letos sklizených brambor (odrůdu neznám), je ve středu hlíz dužina světle hnědé barvy různé velikosti, někdy i dutina obklopená hnědou dužinou. Zbytek hlízy je normální a po vykrojení uvedené vady jsou brambory dobré. Brambory byly pěstované v půdě přihnojené na podzim kompostem. Dá se z víše uvedeného popisu určit příčina?
Děkuji

Dobrý den.
Pravděpodobně se jedná se příznaky jedné z fyziologických poruch (abotikóz) a to o abiotickou dutost hlíz bramboru. Jedná se o poruchy a vady, které vznikají působením nevhodných faktorů prostředí na nadzemní a podzemní části bramboru. Zjistitelné jsou na nati v době vegetace, nebo na hlízách, což se projeví až při sklizni, skladování a především při jejich zpracování (což platí ve vašem případě). Nejsou přenosné z rostliny na rostlinu. Všeobecně ochrana proti fyziologickým poruchám a vadám spočívá v usměrnění podmínek prostředí, ovlivnění růstu rostlin a skladování hlíz. Konkrétně ochrana proti dutosti hlíz je založena na správné a vyrovnané výživě a úpravě vodního režimu za využití například závlah.
VÚB


Gustav Landecki
pátek, 12. srpna 2016, 22:42

Dobrý den.
Jaký je prosím poměr mezi kg sadba a kg sklizeň. Odrůda Laura. Děkuji a jsem s pozdravem.

Dobrý den.
Tuto otázku nelze adekvátně zodpovědět, jelikož záleží na řadě faktorů - od použití zdravé sadby přes výživu a hnojení, výskyt škodlivých činitelů až po povětrnostní podmínky. Každý z těchto faktorů může být limitujícím pro optimální sklizeň, včetně výběru odrůdy. Teoreticky vysázíte na 1 ha 2,5 až 3 tuny sadby a sklízíte v průměru okolo 30 t ha.
VÚB


Štefanová E.
úterý, 9. srpna 2016, 09:55

Prosím o následující radu :
loni v říjnu jsem zakoupila od soukromého pěstitele brambor k zimnímu uskladnění brambory odrůdy
Antonie či Antonia /žlutomasé/. Brambory vařím doposud, neklíčí, a to ani n á z n a k e m.. Nevím, zda je to
normální, zda tyto brambory nejsou ozářené či vyšlechtěné. Letos prý má nasazenou pouze tuto odrůdu.
Vždy jsem od tohoto pěstitele kupovala brambory, které už v měsíci květnu byly dosti naklíčené.
Jsou takovéto brambory zdravotně nezávadné ?
Děkuji předem za brzké podání informace.
Štefanová Eliška, Frýdek-Místek

Dobrý den.
Brambory budou pravděpodobně ošetřeny přípravky proti klíčení. Ošetření se provádí u brambor určených pro dlouhodobé skladování a u brambor určených na výrobky, které se musí skladovat při vyšších teplotách. Aplikace přípravků může být provedena na porost nebo po sklizni ve skladu. Zda tomu tak bylo, zjistíte dotazem na dodavatele. Ošetření při dodržení ochranných lhůt je samozřejmě zdravotně nezávadné. Jinou příčinou mohou být některé fyzikální faktory, zvláště střídání extrémních teplot ve vegetaci, kterými se právě minulý rok vyznačoval.
VÚB


Jan
středa, 27. července 2016, 14:02

Dobry den.
Mam dotaz ohledně dusíkatého vápna.
Pěstuji brambory na asi 100m2 bez chemie, objevili se mi tam drátovci tak jsem poprvé použil dusíkate vápno jenže jsem to asi přehnal. Zapravil jsem to na jaře do půdy 3 týdny před výsadbou brambor, ale teď zpětně jsem si uvědomil, že jsem použil 15kg/100m2--150g/m2, brambory dávám i malým vnukům a mám obavy jestli v nich nebude hodně dusičnanů.
Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
Dávka dusíkatého vápna, kterou jste použil, odpovídá množství 300 kg N/ha, což je 2 - 3 krát více, než se běžně v minerálních hnojivech dodává. Obsah dusičnanů v hlízách brambor je závislý na dávce dusíkatého hnojiva, ale také na příjmu dusíku rostlinami v konkrétních podmínkách. Vzhledem k tomu, že dusíkaté vápno bylo aplikováno již tři týdny před sázením, pak se jistě část dusíku z půdy vyplavila ještě před začátkem jeho příjmu rostlinami. I během vegetace se značné množství nitrátů (dusičnanů) z půdy vyplavuje a není vůbec rostlinami bramboru přijaté, záleží to na konkrétním průběhu počasí. Důležité také je, zda byl do půdy ještě aplikován další zdroj dusíku, např. hnůj nebo kompost. Takže nelze takto odhadnout, jaké množství dusičnanů bude v hlízách. Spolehlivě je možné určit pouze rozborem hlíz v laboratoři. Vařením či smažením brambor se však obsah dusičnanů v hlízách významně snižuje. Například vařením brambor bez slupky se sníží obsah dusičnanů v hlízách o cca 60 %.
VÚB


Pavlíková Eva
pondělí, 25. července 2016, 10:20

Moc Vám děkuji za rychlenou odpověď.
Městský člověk, který si jde koupit do obchodu brambory a nadává, jak jsou drahé, si vůbec nedovede představit, co to dá starostí, aby vyrostly zdravé a s co nejmenšími náklady. My jsme doma většinou jen sbírali mandelinku:-). Opravdu jsem osenicí zaskočena - nikdy jsem se s ní nesetkala.
Příručku si otevřu ještě dnes a pečlivě prostuduji.
S pozdravem
Eva Pavlíková


Pavlíková
pondělí, 25. července 2016, 10:16

Dobrý den,
včera jsem se byla podívat na políčko, kde mám zasázené brambory a zjistila jsem, že části keříků jsou jako-by upadlé. Tak jsem rostlinky prohlédla, hrábla do půdy a našla šedavé larvy v různých velikostech. Na internetu mi po vyvěšení fotografie škůdce poradili, že je to osenice polní.
Prohrabala jsem zeminu okolo každého keře a všude jsem našla nejméně jednu - většinou však více larev. Dnes jsem zajela na políčko znovu a zase byly některé rostlinky "upadlé". Hrabala jsem znovu a zase jsem vyhrabala další larvy.
Nedovedu si představit, že bych takhle hrabala každý den, abych zlikvidovala všechny. Večer jsme se na políčko zajeli podívat s manželem, ale housenky nebyly na rostlinách - nebo jsme je ve světle baterky nenašli.
Prosím, můžete mi poradit?
Moc děkuji za pomoc.
Eva Pavlíková

Vážená paní Pavlíková,
osenice jsou polyfágní škůdci, kromě osenice polní mohou na bramborách škodit i další druhy. U brambor se škody objevují lokálně, většinou na malých pozemcích a jen v některých letech. Nejčastější je poškození hlíz, které je poměrně typické a v požercích lze nalézt housenku. S požerky na bazální části stonků, které popisujete, se obvykle nesetkáváme. Více se dočtete na našich webových stránkách www.vubhb.cz. V sekci "publikace" naleznete příručku Drátovci a osenice u brambor. V současné fázi vývoje by snad pomohlo ošetření porostu insekticidem, např. Biscaya 240 OD, Actara 25 WG nebo Coragen 20 SC. Ale účinnost bude pravděpodobně omezená, protože housenky zalézají do země.
VÚB


Jaromíra
čtvrtek, 7. července 2016, 10:00

Prosím o sdělení, zda po odkvětu, kdy se místo květů tvoří malé kuličky na nati - musí se otrhat ? (tak jako u česneku?) Bude menší úroda?
Děkuji
Jaromíra

Dobrý den, malé kuličky na nati se jmenují bobule a jsou plodem bramboru. Otrhávat je nemusíte. Záleží na odrůdě a na ročníku, ale většinou opadnou dříve než uzrají.
VÚB


Miluše Podhradská
sobota, 2. července 2016, 09:15

Prosím co udělat, když na vysazených bramborách, které vypadají zcela zdravě , jsou uštípané nebo prostě mizí květy.

Dobrý den, nemusíte dělat vůbec nic. Je zcela běžné, že u některých odrůd opadávají již poupata. Některé odrůdy ani na květ nenasazují. Je to odrůdová záležitost. Rychlé opadávání květů může být způsobeno i průběhem počasí.
VUB


Jiří Eichler
pondělí, 27. června 2016, 22:16

Dobrý den, letošní výsadba brambor je velmi slabá, řídká bez době výsadby odpovídajících přírůstků a vrcholy rostliny jsou svinuty. Prosím o radu co je příčinou toho stavu. Jde o nějakou chorobu nebo napadení škůdci nebo pěstitelská chyba. Brambory pěstujeme již mnoho let a nikdy porost takto nevypadal.
Děkuji za odpověď, Eichler

Dobrý den.
Příčin stavu Vašich brambor může být více a pokud nemáme k dispozici alespoň fotografii, je nemožné na Vaši otázku seriózně odpovědět. Může se jednat o chorobu virovou, bakteriální, houbovou, škůdce nebo také poškození rezidui pesticidů, které mohly být v půdě nebo v sadbě.
VÚB


Tomáš Zahradníček
čtvrtek, 23. června 2016, 19:47

Dobrý den, poprosila mě babička, zda se dá zjistit, že když jí kvetou brambory, má na nich malé kuličky. Nikdy se s tím nesetkala. Nevíte co to znamená?
Předem moc děkuji. Zahradníček

Dobrý den.
Malé kuličky, jsou plody bramboru - bobule. Po dozrání z nich můžete získat semena, která se nechají vyset. U nás se rozmnožování semeny používá při tvorbě nových odrůd, v novošlechtění.
VÚB


Martin W
středa, 15. června 2016, 05:38

Dobrý den,
jsem malopěstitel brambor. Snažím se dodržet obecné technologické postupy (hnojení, připrava půdy, certifikovaná sadba, naklíčení, termín a způsob sadby, přihrnutí,..., někdy přidávám k bramborám zavadlou trávu jako mulč,...).
Jen marně bojuji s mandelinkou, provádím z počátku ruční sběr, ale efekt je nedostatečný. Prosím o radu čím stříkat, nejdříve bych rád vyzkoušel něco "bio". Případně co si myslíte o postřiku jíchou (z kopřiv, přesličky či tabáku,...)?
Děkuji,
Martin W

Dobrý den.
Abychom se nemuseli opakovat podívejte se na naší publikaci na tomto webu v části Publikace - Publikace ke stažení - Certifikované metodiky a zde naleznete příručku "Metodika integrované ochrany brambor proti mandelince bramborové (Leptinotarsa decemlineata)", kde naleznete na všechny vaše dotazy podrobné odpovědi. Jsou zde i grafy účinnosti jednotlivých insekticidů registrovaných proti mandelince bramborové.
VÚB


Stanislav Pleva
pátek, 3. června 2016, 09:53

Dobrý den,
Můj dotaz se týká vzcházení brambor. Začátkem března jsem zasadil odrůdu Belana NN. Jednalo se o certifikovanou sadbu. Sadba při sázení nebyla moc naklíčená, klíčky byly do 5 mm. Pozemek byl připraven dlátovým kypřičem a následně rotavátorem.Bohužel duben / květen byl naší lokalitě (Jičín) velice suchý s minimem srážek. Nyní jsou natě stále poměrně malé a celkově rostliny rostou velice pomalu. Je možně, že je to způsobeno suchem nebo malým předklíčením sadby? Pokud zachráním natě před mandelinkou, je naděje, že to rostliny ještě "doženou" ?

Dobrý den.
Problémem letošního roku byly poměrně nízké teploty po výsadbě, takže vzcházení brambor bylo velmi pomalé. Při časné výsadbě stagnoval růst i po vzejití, někde došlo k chladovému poškození vzešlých rostlin nebo dokonce ke zmrznutí natě. Kvalitní předklíčení sadby samozřejmě vegetaci urychluje. Pokud se týká nároků na vodu při klíčení a vzcházení, čerpá rostlina vodu z hlízy, nejvyšší potřeba rovnoměrného zásobení vodou je pak v době intenzivního růstu natě a hlíz. Závlaha v tomto období, pokud je nedostatek srážek, přispívá významně k dosažení dobrého výnosu i kvality. Vaše brambory mohou dát i přes nepříznivý začátek vegetace velmi dobrý výnos za předpokladu dostatečné ochrany proti mandelince a také proti plísni bramboru. Je samozřejmě potřeba počítat s určitým zpožděním dosažení potřebného výnosu a vyzrálosti hlíz, které lze na základě dosavadního průběhu vegetace odhadnout na jeden až dva týdny.
VÚB


Martin Jurkovič
pondělí, 30. května 2016, 23:13

Dobrý den, předem děkuji za radu, zda zvýším výnos u brambor tím, že budu zaštipovat nať. Jedná se o maloprodukci v řádu prvních desítek čtverečních metrů, nevadí mi při takovém množství "individuální" přístup. Nerad bych však takovým postupem narušil vývoj rostliny - samotných hlíz.

Dobrý den.
Zaštipováním natě zvýšení výnosu hlíz nedocílíte, ale efekt bude právě opačný. Tím, že budete omezovat růst nadzemní části rostliny, dojde ke snížení asimilační plochy. Rostlina bude mít snahu tuto ztrátu nahradit a asimiláty budou využity k obnově její nadzemní části, nikoliv k růstu zásobních orgánů, tj. hlíz. Pro dosažení dobrého výnosu tedy bude vhodnější věnovat se odstraňování plevelů, ochraně proti mandelince a plísni bramboru a v případě potřeby závlaze.
VÚB


Jan
neděle, 15. května 2016, 23:04

Dobrý den.
Vzcházející brambory mi poškodil ranní mrazík. Co mám udělat, aby brambory co nejdříve zregenerovaly?
Děkuji za radu.

Dobrý den.
Brambory se vyznačují velmi dobrou regenerační schopností a porost poměrně rychle nahradí vegetační orgány, zejména je-li to v raných fázích vegetace. Není tedy nutný prakticky žádný zásah. Pokud nebyly použity herbicidy, je pouze vhodné přihrnout hrůbky. V případě nedostatku srážek pak podpořit růst závlahou.
VÚB

© 2018 VÚB Havlíčkův Brod | Přihlásit | Mapa stránek
Web: Crespo | Design: Jiří Trachtulec