Vědecké práce 2011

Zkratka za názvem článku: (A) = článek publikován v angličtině.

  • Pavel Kasal, Pavel Růžek, Helena Kusá, Jaroslav Čepl
    Efektivní způsob aplikace minerálních dusíkatých hnojiv u brambor a jejich vliv na výnos hlíz
  • Karel Hamouz, Jaromír Lachman, Kateřina Hejtmánková, Jiří Cimr, Milan Čížek
    Vliv barvy dužniny na obsah hlavních antioxidantů v hlízách brambor z ekologického pěstování (A)
  • Václav Krejzar, Iveta Pánková, Ervín Hausvater, Petr Doležal, Václav Kůdela
    Relativní četnost původců černání stonku bramboru v České republice v letech 2010-2011
  • Renata Švecová, Jiří Ptáček, Jaroslava Domkářová
    Využití molekulárních markerů při hodnocení podkolekce genotypů planých druhů rodu Solanum
  • Vendulka Horáčková, Oldřich Navrátil, Viktor Kopačka, Jaroslava Domkářová
    Hodnocení odolnosti plísni bramboru u transformantů s genem pro fúzní protein SPI 2 :: GFP
  • Petr Dědič
    Nové racionální postupy laboratorní diagnózy virů bramboru – Multiplex ELISA a Luminex-xMAP
  • Hana Polzerová, Marie Greplová, Jaroslava Domkářová
    Projev somatických hybridů v polních podmínkách (A)
  • Marie Greplová, Hana Polzerová
    Zkušenosti se založením axenických kultur a hybridizací u rodu Allium
Efektivní způsoby aplikace minerálních dusíkatých hnojiv u brambor a jejich vliv na výnos hlíz

KASAL, P.  – RŮŽEK, P. –  KUSÁ, H. – ČEPL, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2011, 19: 9-18

V letech 2008–2011 byly v polních pokusech ověřovány různé varianty hnojení minerálními N hnojivy u brambor v podmínkách technologie odkameňování. Porovnávána byla plošná aplikace granulovaného síranu amonného před sázením s lokální aplikací při sázení brambor. Dále bylo ověřováno použití minerálních dusíkatých hnojiv s inhibitory nitrifikace a ureasy, aplikovaných lokálně. U těchto variant byl sledován vliv na výnos hlíz. Za účelem většího zadržení srážkové vody byl modifikován tvar hrůbku vytvořením vsakovacího žlábku na jeho vrcholu. Na výsledky měl nejsilnější vliv ročník. Výnos hlíz ve všech letech kladně ovlivnila lokální aplikace síranu amonného ve srovnání s jeho plošnou aplikací, a to v průměru o 10 %. Na výnos hlíz příznivě působila i hnojiva s inhibitorem nitrifikace Alzon a inhibitorem ureasy UREAstabil. Úprava tvaru hrůbku vytvořením vsakovacího žlábku na jeho vrcholu měla pozitivní vliv na výnos hlíz tendenčně ve třech pokusných letech ze čtyř.

hnojení brambor; lokální aplikace dusíkatých hnojiv; hnojiva s inhibitory nitrifikace a ureasy; využití dusíku; výnos hlíz  

Kontaktní adresa:
Ing. Pavel KASAL, Ph.D., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., 
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod,
tel.: +420 569 489 209, fax: +420 5569 421 578, e-mail: kasal@vubhb.cz

Vliv barvy dužniny na obsah hlavních antioxidantů v hlízách brambor z ekologického pěstování (A)

HAMOUZ, K. – LACHMAN, J. – HEJTMÁNKOVÁ, K. – CIMR, J. – PAZDERŮ, K. – ČÍŽEK, M.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2011, 19: 19-26 

V roce 2010 byl na pokusné stanici ČZU v Praze Uhříněvsi v podmínkách ekologického zemědělství realizován polní pokus se 6 odrůdami brambor s fialovou nebo červenou dužninou a s kontrolní žlutomasou odrůdou Agria. Po sklizni byly hlízy analyzovány na obsah chlorogenové kyseliny (ChK), askorbové kyseliny (AK) a celkových anthokyanů (CA). Barva dužniny výrazně ovlivnila obsah ChK, který byl u odrůd s barevnou dužninou 1,29–1,88 krát vyšší proti žlutomasé odrůdě Agria. Značné rozdíly v obsahu ChK byly zjištěny i mezi jednotlivými odrůdami s barevnou dužninou, pokles odrůdy s nejnižším obsahem proti nejvyššímu obsahu činil 31,6 %.  Naproti tomu obsah AK nezávisel na barvě dužniny, ale na genotypu každé odrůdy, neboť rozdíl v obsazích AK mezi odrůdami Blaue Elise (176,7 mg/kg č.h. - fialová dužnina), Agria (170,6 mg/kg č.h. - žlutá dužnina) a Highland Burgundy Red (160,3 mg/kg č.h. - červená dužnina) byl neprůkazný. Obsah CA byl prokazatelně ovlivněn genotypem odrůdy, nejvyšší hodnoty dosáhla odrůda Blaue Elise (84,6 mg kyanidinu/kg č.h.).

odrůdy brambor; barva dužniny; antioxidanty; chlorogenová kyselina; askorbová kyselina; anthokyany 

Kontaktní adresa:
Prof. Ing. Karel HAMOUZ, CSc., Česká zemědělská univerzita,
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol
tel.: +420 224 382 548, fax: +420 224 382 535, e-mail: hamouz@af.czu.cz

Relativní četnost původců černání stonku bramboru v České republice v letech 2010 – 2011

KREJZAR, V. –  PÁNKOVÁ, I. –  HAUSVATER, E. –  DOLEŽAL, P. –  KŮDELA, V.
Vědecké práce  – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2011, 19: 27-34 

Černání stonku bramboru je choroba způsobovaná odlišnými bakteriálními patogeny, které jsou přenosné hlízami a jejich výskyt je závislý na převládajících klimatických podmínkách. V letech 2010 a 2011 jsme na šesti lokalitách v České republice (kraj Vysočina a Plzeňský kraj) uskutečnili průzkum výskytu původců bakteriálního černání stonku bramboru. Z příznakových rostlin jsme k mikrobiologickým analýzám odebrali celkem 81 vzorků, z toho 52 v roce 2010 a 29 v roce 2011. Identifikační testy jsme provedli u 196 bakteriálních izolátů, z nichž 120 pocházelo z roku 2010 a 76 z roku 2011. Relativní četnost výskytu jednotlivých původců černání stonku bramboru jsme stanovili v procentech z celkového počtu identifikovaných patogenů. Mezi získanými izoláty překvapivě převládal druh Pectobacterium carotovorum, který v roce 2010 tvořil 63 % a v roce 2011 58 % identifikovaných izolátů. Naproti tomu druh P. atrosepticum byl v roce 2010 zastoupen jen 6 % v a v roce 2011 16 %. V roce 2010 jsme identifikovali 13 % izolátů Dickeya chrysanthemi, zatímco v roce 2011 nebyl tento druh vůbec zaznamenán. Je to první publikovaná zpráva o Dickeya chrysanthemi spjaté s černáním stonku bramboru v České republice. Druhy Pseudomonas viridiflava, Pseudomonas putida a V. fluorescens byly mezi identifikovanými izoláty zastoupeny 2-3 % v roce 2010 a 0-20 % v roce 2011. 

bakteriální černání stonku bramboru; Dickeya chrysanthemi; Pectobacterium  atrosepticum; P.  carotovorum subsp. carotovorum; Pseudomonas fluorescens; P. putida; P. viridiflava; brambory 

Kontaktní adresa:
Ing. Václav KREJZAR, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.,
Drnovská 507, 161 06 Praha 6
tel.: +420 233 022 427, fax: +420 233 311 592, e-mail: krejzar@vurv.cz

Využití molekulárních markerů při hodnocení podkolekce genotypů planých druhů rodu Solanum

ŠVECOVÁ, R. – PTÁČEK, J. –  DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2011, 19: 35-42 

Podkolekce „Plané druhy rodu Solanum“ je dlouhodobě udržována v genové bance VÚB Havlíčkův Brod v kultivaci in vitro. V tomto souboru je 22 druhů, které hlízy tvoří a jeden druh, který hlízy netvoří. Plané druhy jsou zdrojem řady odolností proti chorobám, škůdcům a abiotickým stresům. Do testování přítomnosti genů podmiňujících rezistence pomocí PCR metod bylo vybráno 48 genotypů od 7 planých druhů. Jednalo se o tyto plané druhy S. acaule, S. berthaultii, S. bulbocastanum, S. brevidens, S. demissum, S. pinnatisectum a S. verrucosum. Tento rostlinný materiál byl převeden z kultivace in vitro do skleníkových podmínek a po dosažení optimálního nárůstu zelené hmoty byly odebrány vzorky na izolaci DNA. DNA byla izolována pomocí GenElute Plant Genomic  DNA Miniprep Kit (Sigma). Byly vybrány a testovány DNA markery extrémní rezistence k viru Y bramboru (PVY) a k plísni bramboru. Vybrané markery budou sloužit k dalšímu následnému testování diploidních i tetraploidních kolekcí bramboru. Plané druhy, ve kterých byla zjištěna přítomnost markerů rezistencí, budou využity pro následné křížení.

plané druhy; Solanum; testování; DNA;  markery 

Kontaktní adresa:
Ing. Renata ŠVECOVÁ, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 225, fax: +420 469 421 578, e-mail: svecova@vubhb.cz

Hodnocení odolnosti plísni bramboru u transformantů s genem pro fúzní protein SPI 2 :: GFP

HORÁČKOVÁ, V. – NAVRÁTIL, O. – KOPAČKA, V.   DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce - Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2011, 19: 43-52 

V práci jsou zpracovány výsledky hodnocení odolnosti proti plísni bramboru (Phytophthora infestans Mont de Bary) v laboratorních a polních podmínkách u linií odrůdy bramboru Velox, získaných po transformaci genem pro fúzní protein SPI 2 :: GFP (silk proteinase inhibitor 2) ze snovacích žláz zaviječe voskového (Galleria mellonella). Soubor 21 modifikovaných linií Velox byl testován v kultuře in vitro inokulací rostlin sporovou suspenzí P. infestans. Podle rozsahu napadení rostlin byl materiál rozdělen do tří skupin odolnosti. Polní provokační test odolnosti nebyl po celou dobu vegetace ošetřován žádnými fungicidními přípravky. Výsadba proběhla ve třech letech, bonitace byla zahájena vždy při výskytu prvních vizuálních příznaků napadení, v šesti termínech, v pravidelném rozmezí a byla vyjádřena v procentech napadení. Zaznamenány byly mírně pozitivní výsledky v odolnosti transgenních klonů, které nemusí být nutně projevem genu, ale výsledkem náhodných genetických změn spojených s transformací jen nepřímo. Bude nutné další ověření exprese genu a v návaznosti pak stability úrovně odolnosti. 

brambory; transformanty; inhibitory proteináz; Phytophthora infestans Mont de Bary; testy odolnosti 

Kontaktní adresa:
Ing. Vendulka HORÁČKOVÁ, CSc., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 220, fax: +420 569 421 578, e-mail: horackova@vubhb.cz

Nové racionální postupy laboratorní diagnózy virů bramboru – Multiplex ELISA a Luminex-xMap

Dědič, P.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2011, 19: 53-62 

Základní varianta ELISA (Double Antibody Sandwich - DAS) byla ve srovnávacích pokusech  porovnána z hlediska detektability jak jednotlivých virů, tak současně více virů pomocí umělé kombinace protilátek. Výsledky prokázaly dostatečnou účinnost kombinací až šesti různých protilátek a možnost jejich využití v aplikacích, kde se nevyžaduje diferenciace jednotlivých virů. Z praktického hlediska lze doporučit zejména bi a trivalentní kombinace.
V předběžných pokusech s novou diagnostickou metodou Luminex-xMap  založené na fluorescenční detekci značených paramagnetických částic, byla prokázána její odpovídající citlivost a vhodnost pro souběžnou diferenciální diagnózu souboru více patogenů. Uplatnění nového postupu lze předpokládat pro komplexní diagnózu základních šlechtitelských materiálů a na úseku fytokarantény.

DAS ELISA; komplexní diagnóza; uměle polyvalentní protilátky; diferenciace  a citlivost detekce; využití

Kontaktní adresa:
Ing. Petr DĚDIČ, CSc., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 232, e-mail: dedic@vubhb.cz

Projev somatických hybridů v polních podmínkách (A)

Polzerová, H.  –  Greplová, M. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2011, 19: 63-74 

Somatické hybridy z fúzní kombinace mezi diploidním S. pinnatisectum 8166 (pnt 8166, 2n = 2x = 24) a S. tuberosum cv. Bintje (tbr cv. Bintje) byly sledovány v polních podmínkách. Hodnoceny byly různé agronomické vlastnosti (vývoj rostlin během vegetace, napadení porostu viry, výnos a počet hlíz, morfologie a celkový dojem hlíz) a statisticky byly posouzeny rozdíly ve vzcházení, nasazení hlíz a výnosu somatických hybridů vůči tbr rodiči. Většina somatických hybridů vzešla do 30 dnů, pouze u šesti genotypů byla doba vzcházení delší (rozdíl byl statisticky významný). Hybridní rostliny byly většinou robustní a stejně jako jejich rodiče iniciovaly kvetení. Produkce pylu u hybridních rostlin a kulturního rodiče byla velmi nízká a pylová fertilita se dala stanovit jen u S. pinnatisectum (39 %). Pouze jeden genotyp - SH 316 spontánně nasadil bobule. Výnos hlíz somatických hybridů byl významně nižší ve srovnání s odrůdou Bintje, nasazení hlíz bylo srovnatelné. Posklizňový ELISA test prokázal vysoký výskyt virů PVY a PVS u většiny testovaných hybridů. Všechny vybrané genotypy se v chuťových zkouškách zařadily do kategorie konzumovatelné. 

Solanum; morfologie; PVS; PVY; somatický hybrid; výnosové parametry 

Kontaktní adresa:
Mgr. Hana POLZEROVÁ, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 241, fax: +420 569 421 578,  e-mail: h.polzerova@vubhb.cz 

Zkušenosti se založením axenických kultur a hybridizací u rodu Allium

GREPLOVÁ, M. – POLZEROVÁ, H.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2011, 19: 75-83 

Pro experimenty byly použity genotypy A. aflatunense, A. cyathophorum, A. fistulosum, A. flavum, A. schoenoprasum, A. ursinum, A. victorialis. Semenný materiál byl vyset do podmínek in vitro i in vivo. Klíčivost semen byla celkově nízká; nulová klíčivost byla u genotypů A. aflatunense, A. cyathophorum a A. victorialis. A. flavum mělo ve skleníkových podmínkách klíčivost 49 %, zatímco v in vitro podmínkách 9 %. Pouze v in vitro podmínkách bylo vyseto A. fistulosum s klíčivostí 87 %, A. ursinum s nulovou klíčivostí a A. schoenoprasum s klíčivostí 35 %. Ne všechna vzklíčená semena poskytla rostliny. Část semenáčů A. flavum byla úspěšně převedena do in vitro podmínek. K převodům do in vitro podmínek byla použita povrchová sterilizace 2% roztokem Chloraminu BM následovaná sterilizací 70% etanolem. Celkový výskyt kontaminací nepřekročil 3,6 %.
V první etapě přípravy šlechtění A. ursinum byla ověřována a zvládnuta technika kastrace květů, vyklepávání pylu a stanovení životnosti. Fertilita pylu se pohybovala v rozmezí 86–97 % podle genotypu. Celkem bylo opyleno 491 květů, z toho bylo získáno 330 semen.

A. aflatunense; A. cyathophorum; A. fistulosum; A. flavum; A. schoenoprasum; A. ursinum; A. victorialis; fertilita; klíčivost; křížení

Kontaktní adresa:
Ing. Marie GREPLOVÁ, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 241, fax: +420 569 421 578, e-mail: greplova@vubhb.cz

© 2017 VÚB Havlíčkův Brod | Přihlásit | Mapa stránek
Web: Crespo | Design: Jiří Trachtulec