Brambory - zdravá potravina

Vědecké práce 2015

  • Ervín Hausvater, Petr Doležal, Petra Baštová, Jitka Dejmalová
    Účinnost fungicidních sledů proti plísni bramboru a terčovité a hnědé skvrnitosti
  • Tomáš Litschmann, Petr Doležal, Ervín Hausvater
    Teplotně-vlhkostní podmínky pěstování brambor
  • Václav Krejzar, Iveta Pánková
    Spektrum původců bakteriálních měkkých hnilob v hlízách bramboru primárně kolonizovaných oomycetem Phytophthora infestans
  • Tomáš Litschmann, Petr Doležal, Ervín Hausvater
    Nová metoda signalizace plísně bramboru a její ověřování v našich podmínkách
  • Vladimíra Sedláková, Petr Sedlák, Dana Čílová, Jakub Vašek
    Studium variability DNA pomocí CAPS markerů u vybraných druhů rodu Solanum

Účinnost fungicidních sledů proti plísni bramboru a terčovité a hnědé skvrnitosti

HAUSVATER, E. – DOLEŽAL, P. – BAŠTOVÁ, P. – DEJMALOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2015, 23: 9-24

V přesných polních pokusech v bramborářské oblasti České republiky na polorané odrůdě Ditta náchylné k plísni bramboru v letech 2012-2014 byla sledována účinnost vybraných fungicidních sledů na plíseň v nati a na hlízách, které byly zaměřeny na aspekty ekologického ošetření, termínu první aplikace, počtu postřiků, prognózy a signalizace a ukončení vegetace. Pro prognózu choroby byla využita metoda NoBlight (Johanson, 2005). Jednotlivé pokusné ročníky se velmi lišily v průběhu povětrnostních podmínek, nebyly příliš příznivé pro plíseň bramboru a vyznačovaly se teplotními a srážkovými výkyvy, což způsobilo pozdní nástup epidemického šíření choroby. Proto se z fungicidních programů uplatnila až jednotlivá ošetření v druhé polovině vegetace. To se také projevilo menšími výnosovými rozdíly mezi ošetřovanými variantami navzájem a relativně nízkými ztrátami u neošetřované kontroly. Významnější výsledky v napadení hlíz byly získány jen v roce 2013, kdy byly vhodné podmínky pro jejich infekci v závěru vegetace. Ročník 2014 se navíc vyznačoval extrémním výskytem terčovité a hnědé skvrnitosti, která se epidemicky šířila současně s plísní bramboru. Ze získaných poznatků nelze jednoznačně stanovit preferenci jednotlivých postupů ochrany v pokusných ročnících. Výsledky však vedou k hypotéze, že v sezónách s velmi proměnlivým počasím je nutné v použití fungicidů postupovat operativně podle průběhu povětrnostních podmínek a infekčního tlaku choroby, aby ochrana byla efektivní a současně byly dodrženy zásady integrované ochrany. Zároveň se ukázalo, že je nutné dále a průběžně řešit zpřesňování prognózy výskytu plísně, problematiku rezistence patogenu k fungicidům a sestavení fungicidních programů tak, aby současně řešily ochranu proti plísni bramboru a terčovité a hnědé skvrnitosti bramboru.

brambory; plíseň bramboru; fungicidní programy; hnědá a terčovitá skvrnitost 

Kontaktní adresa:
Ing. Ervín Hausvater, CSc., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 237, e-mail: hausvater@vubhb.cz

Teplotně-vlhkostní podmínky pěstování brambor

LITSCHMANN, T. – DOLEŽAL, P. – HAUSVATER, E.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2015, 23: 25-34

Příspěvek představuje jeden z možných přístupů k exaktnímu vyjádření působení povětrnostních podmínek na růst brambor a tvorbu jejich výnosů. Je popsána konstrukce dvou indexů, teplotního a vlhkostního, pomocí jejichž kombinace lze každý den v období od května do srpna zařadit do některé z devíti teplotně-vlhkostních kategorií. K výpočtu teplotního indexu jsou použity průměrné hodinové údaje o teplotě vzduchu, pro stanovení vlhkostního indexu jsou použity údaje o vlhkosti půdy, nejlépe přímo měřené v blízkosti sledované lokality. Vlhkost půdy poskytuje komplexnější údaje o tom, kolik vody mají rostliny skutečně k dispozici, než údaje o srážkách, u nichž mohou být rozdílné podmínky pro zasakování v závislosti na jejich intenzitě a vsakovacích schopnostech dané půdy. V příspěvku je provedena ukázka srovnání četností a kalendářního výskytu jednotlivých kategorií teplotně-vlhkostních indexů pro dvě lokality a roky 2014 a 2015, přičemž v roce 2014 byly dosaženy výborné výnosy a kvalita brambor, v roce 2015 v důsledku nedostatku vláhy a vysokých teplot došlo k snížení jejich výnosů přibližně o 30 % oproti předchozímu roku. V roce 2014 na obou zkoumaných lokalitách převažovaly dny v kategoriích chladný, vlhký, chladný-vlhký a normální, zatímco v roce 2015 největší zastoupení měly kategorie suchý a teplý-suchý. 

brambory; teplotní index; vlhkostní index

Kontaktní adresa:
RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D., AMET, Velké Bílovice
Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, Česká republika
tel.: +420 731 702 744, e-mail: amet@email.cz

Spektrum původců bakteriálních měkkých hnilob v hlízách bramboru primárně kolonizovaných oomycetem Phytophthora infestans

KREJZAR, V. – PÁNKOVÁ, I.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2015, 23: 35-44

V letech 2012-2015 bylo analyzováno spektrum původců bakteriálních měkkých hnilob v hlízách bramboru primárně kolonizovaných oomycetem Phytophthora infestans. Četnost analyzovaných vzorků hlíz v jednotlivých letech kolísala podle intenzity a síly výskytu plísně bramboru v jednotlivých vegetačních sezonách. Celkem bylo analyzováno 133 vzorků hlíz 66 genotypů bramboru v různém stupni rozkladu, pocházejících ze 7 lokalit. Z celkového počtu 133 vzorků hlíz bylo mikrobiology analyzováno 199 dílčích vzorků odebraných z různých částí pletiva hlízy a ze slizovitých exsudátů vylučovaných ooomycetem na povrchu hlíz. Z celkového počtu 133 vzorků a hlíz bylo získáno 227 bakteriálních izolátů, které byly identifikovány metodou Biolog GEN III MicroPlateTM System. V závislosti na četnosti infekce hlíz oomycetem P. infestans a následném stupni rozkladu analyzovaných hlíz byla přítomnost pektinolytických bakterií prokázána u 45 z 66 genotypů (68 %) a neprokázána u 21 genotypů (32 %). Z celkového počtu 133 analyzovaných vzorků hlíz byla přítomnost pektinolytických bakterií prokázána v 67 hlízách (50 %) a neprokázána v 66 hlízách (50 %). Z celkového počtu 18 analyzovaných hlíz s příznaky slizovitých exsudátů vylučovaných oomycetem na povrchu byla přítomnost pektinolytických bakterií prokázána v exsudátech u 11 hlíz. Celkem bylo izolováno 93 kmenů pektinolytických bakterií. Mezi izolovanými kmeny převažoval druh Pectobaterium catotovorum subsp. carotovorum (69 %), dále Pseudomonas marginalis (16 %), P. putida (10 %), P. corrugata (2 %), Dickeya chrysanthemi (1 %), P. atrosepticum (1 %), P. viridiflava (1 %).

plíseň bramboru; Phytophthora infestans; bakteriální měkká hniloba; pektinolytické bakterie; Dickeya chrysanthemi; Pectobacterium atrosepticum; P. carotovorum subsp. carotovorum; Pseudomonas corrugata; P. marginalis; P. putida; P. viridiflava; brambory

Kontaktní adresa:
Ing. Václav Krejzar, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i.,
Drnovská 507, 161 06 Praha 6, Česká republika
tel.: +420 233 022 427, e-mail: krejzar@vurv.cz,

Nová metoda signalizace plísně bramboru a její ověřování v našich podmínkách

LITSCHMANN, T. – DOLEŽAL, P. – HAUSVATER, E.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2015, 23: 45-54

V předložené práci je provedeno vyhodnocení dosažených výsledků signalizace plísně bramboru v podmínkách ČR promocí nově zrekonstruovaného indexu. Tyto výsledky jsou porovnány s termíny signalizovanými pro stejné lokality metodami NoBlight a „negativní prognózy“. Ukazuje se, že ve většině případů byla úspěšnější metoda indexu (cca v 80 % všech vyhodnocených případů), zatímco zbývající dvě přibližně pouze v 50 % případů. Ve všech případech, kdy metoda indexu signalizovala termín prvního ošetření opožděně, metoda „negativní prognózy“ (NegFry) signalizovala správně a naopak. Z toho plyne doporučení pro zemědělskou praxi, využívat obě metody a použít vždy dřívější termín signalizace jedné z těchto metod. 

 plíseň bramboru; signalizace; prognóza; metoda Indexu; negativní prognóza; NoBlight; NegFry

Kontaktní adresa:
RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D., AMET, Velké Bílovice
Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, Česká republika
tel.: +420 731 702 744, e-mail: amet@email.cz

Studium variability DNA pomocí CAPS markerů u vybraných druhů rodu Solanum

SEDLÁKOVÁ, V. – SEDLÁK, P. – ČÍLOVÁ, D. – VAŠEK, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2015, 23: 55-66

V rámci rodu Solanum existuje celá řada genových zdrojů, které lze využít v rezistentním šlechtění bramboru. Analýzou kolekce 42 genotypů různých druhů rodu Solanum se nepotvrdila skutečnost, že dominantní alely CAPS markerů SPUD237, GP21 a GP34 umožňují jednoznačně identifikovat geny rezistence Nb, R1 a Rx1 případě Rx2. Na základě restrikčního štěpení byl naopak detekován vysoký stupeň polymorfismu amplifikovaných úseků DNA. Byla detekována vnitro i mezidruhová variabilita. Komplexní vyhodnocení markerů bylo provedeno shlukovou analýzou metodou UPGMA. Bylo zjištěno, že pro taxonomické rozdělení genotypů do čtyř větví je zapotřebí mnohem většího souboru dat, nicméně některé výsledky podobnosti korespondují s citovanou literaturou. Regresní a korelační analýzou byla detekována pozitivní korelace mezi celkovým počtem restrikčních fragmentů všech markerů a hodnotou EBN (R = 0,79) a stupněm ploidie (R = 0,56). To vede k hypotéze, že se zvyšováním genomové variability dané původem a počtem chromozomových sad se zvyšují mimo jiné hodnoty EBN, které slouží jako postzygotická bariéra vývoje embrya.

Solanum; polymorfismus DNA; restrikční štěpení; geny rezistence; statistické hodnocení 

Kontaktní adresa:
Ing. Vladimíra Sedláková, Česká zemědělská univerzita v Praze
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, Česká republika
tel.: +420 224 382 563, e-mail: sedlakova@af.czu.cz

© 2018 VÚB Havlíčkův Brod | Přihlásit | Mapa stránek
Web: Crespo | Design: Jiří Trachtulec