Vědecké práce 2018

  • Pokrok somatické hybridizace ve Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod během posledních více než 15 let
    Marie Greplová, Hana Polzerová, Jaroslava Domkářová
  • Kolekce bramboru uchovávaná v genové bance in vitro a její genetický potenciál 
    Vendulka Horáčková, Jaroslava Domkářová
  • Biotechnologické postupy při produkci zdravé sadby bramboru a vícestupňová kontrola bakteriální kroužkovitosti 
    Vendulka Horáčková, Iveta Pánková, Viktor Kopačka, Václav Krejzar, Jaroslava Domkářová
  • Identifikace PVY izolátů testováním pomocí imunovazebné RT-PCR 
    Jiří Ptáček, Jaroslav Matoušek, Renata Švecová, Jaroslava Domkářová
  • 20 let identifikace a charakterizace genových zdrojů bramboru pomocí molekulárně genetických technik 
    Jiří Ptáček, Jaroslav Matoušek, Jiří Fajkus, Hana Polzerová, Renata Švecová, Jaroslava Domkářová
  • Využití molekulárních markerů u vybraných mezidruhových hybridů rodu Solanum a pro hodnocení subkolekcí planých druhů
    Solanum Renata Švecová, Jiří Ptáček, Jaroslava Domkářová
  • Praktické zkušenosti s kapkovou závlahou brambor v ranobramborářské oblasti v letech 2017 a 2018 
    Tomáš Litschmann, Ervín Hausvater, Petr Doležal

Pokrok somatické hybridizace ve Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod během posled­ních více než 15 let

GREPLOVÁ, M. – POLZEROVÁ, H. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2018, 24: 9-22

Somatická hybridizace se u rodu Solanum používá již 40 let. Metoda umožňuje překonání sexuálních bariér mezi kulturními odrůdami a planými druhy. Tento příspěvek se zabývá vývojem somatické hybridizace ve Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod. K dnešnímu dni bylo získáno 168 mezidruhových, 25 vnitrodruhových a 12 potenciálních asymetrických mezidruhových somatických hybridů pomocí elektrofúze protoplastů 7 druhů rodu Solanum. Somatické hybridy byly charakterizovány pro řadu vlastností, jako je úroveň ploidie, typ cytoplazmy, agronomická charakteristika nebo odolnost vůči chorobám. Několik produktů fúze protoplastů bylo zařazeno do šlechtění brambor.

brambory; druhy rodu Solanum; genetika; somatický hybrid, šlechtění

Kontaktní adresa:
Ing. Marie GREPLOVÁ, Ph.D., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 239, e-mail: greplova@vubhb.cz

Kolekce bramboru uchovávaná v genové bance in vitro a její genetický potenciál

HORÁČKOVÁ, V. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2018, 24: 3-36

Posláním kolekce genetických zdrojů bramboru rodu Solanum ve VÚB Havlíčkův Brod je shromažďování, dokumentace, dlouhodobé uchovávání a garance za genové zdroje bramboru v České republice. Součástí řešení je systematické studium, především nově získaných materiálů, jejich popis a hodnocení s doporučením vhodných donorů hospodářsky cenných znaků a vlastností, tvorba národní databáze bramboru s unifikací pasportních a popisných dat podle systému GRINCZECH a poskytování genetických zdrojů tuzemským a zahraničním uživatelům. Kolekce bramboru obsahuje 2.581 položek udržovaných výhradně v kultuře in vitro. Shromážděná rozsáhlá biodiverzita odrůd Solanum tuberosum ssp. tuberosum, tetraploidních kříženců S. tuberosum a dihaploidů doplněná o uchovávané vzorky kulturních a planých druhů představuje pro šlech­titele a výzkumné pracovníky širokou možnost výběru donorů významných hospodařských a šlechtitelských vlastností.

brambor; Solanum L.; genetické zdroje; in vitro kultivace

Kontaktní adresa:
Ing. Vendulka HORÁČKOVÁ, CS., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 220, e-mail: horackova@vubhb.cz

Biotechnologické postupy při produkci zdravé sadby bramboru a vícestupňová kontrola bakteriální kroužkovitosti

HORÁČKOVÁ, V. – PÁNKOVÁ, I. – KOPAČKA, V. – KREJZAR, V. – DOMKÁŘOVÁ, J
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2018, 24: 37-44

V práci je popsána technologie zajišťující bezvirovou produkci šlechtitelského a základního rozmnožovacího materiálu bramboru, do které byla nově zařazena preventivní vícestupňová kontrola zdrojových materiálů na přítomnost kroužkovitosti bramboru vyvolávané karanténní bakterií Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Cms). Uvedeny jsou konkrétní biotechnologické techniky používané při zakládání a uchovávání bezvirových kolekcí v kultuře in vitro. Systém důsledné kontroly bakteriální kroužkovitosti před založením kultury in vitro umožňuje přerušit řetězec vertikálního šíření choroby v šlechtitelském a základním rozmno­žovacím materiálu bramboru.

brambory; bezvirové šlechtění; eradikace virové infekce; karanténní bakterie Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Cms); preventivní kontrola Cms; klonové množení in vitro

Kontaktní adresa:
Ing. Vendulka HORÁČKOVÁ, CS., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., 
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 220, e-mail: horackova@vubhb.cz

Identifikace PVY izolátů testováním pomocí imunovazebné RT-PCR

PTÁČEK, J. MATOUŠEK, J. ŠVECOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2018, 24: 45-52

Bylo charakterizováno dvacet izolátů PVY. Biologicky byly charakterizovány jako PVYO (tři izoláty) a PVYN (17 izolátů). Sérologické a molekulární genetické metody však vedly ke komplikovanějším charakterizacím. Například pět izolátů indukovalo nekrotické příznaky na rostlinách tabáku typických pro PVYN, a to na­vzdory tomu, že reagovaly sérologicky jako PVYO. Navíc izoláty PVY nebyly podle molekulárních genetic­kých postupů totožné. Typické produkty PVYNTN PCR byly pozorovány u 14 izolátů, ale pět z nich (Hr220-5, Hr387-7, Nord 242, Syn1Scot a 41-97) nevyvolalo nekrotické příznaky bramborových hlíz u infikovaných kultivarů.
Metoda imunovazebného RT-PCR sondování byla vyvinuta za použití sady 24 párů primerů odvozených z osmi oblastí genomu PVY. Použitím této metody bylo zjištěno, že pět ze sedmi izolátů PVYNTN, včetně čes­kého standardu PVYNTN z odrůdy Nicola, bylo identických. Nicméně dva izoláty PVYNTN a všechny ostatní vzorky PVY ukázaly unikátní vzhled, což naznačuje specifické rozdíly na úrovni nukleotidů. Tato metoda umožnila specifickou identifikaci variability jednotlivých izolátů i v rámci různých podskupin PVY.

virus bramboru; Solanum tuberosum L; analýza cDNA viru; genom viru

Kontaktní adresa:
RNDr. Jiří PTÁČEK, CSc., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 244, e-mail: ptacek@vubhb.cz

20 let identifikace a charakterizace genových zdrojů bramboru pomocí molekulárně genetických technik

PTÁČEK, J. – MATOUŠEK, J. – FAJKUS, J. – POLZEROVÁ, H. – ŠVECOVÁ, R. –DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2018, 24: 53-68

Využívání molekulárně genetických technik ve VÚB Havlíčkův Brod v oblasti charakterizace genotypů bramboru započalo již před 20 lety.
V současnosti jsou tyto techniky převážně využívány k charakteriza­ci hybridnosti materiálů a ke sledování přítomnosti vybraných genů rezistence v jednotlivých genotypech. Cílem této publikace je ukázat vývoj v této oblasti.

DNA; analýza mikrosatelitů; RAPD

Kontaktní adresa:
RNDr. Jiří PTÁČEK, CSc., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., 
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 244, e-mail: ptacek@vubhb.cz

Využití molekulárních markerů u vybraných mezidruhových hybridů druhů Solanum a pro hodnocení subkolekcí planých druhů Solanum

ŠVECOVÁ, R. – PTÁČEK, J. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2018, 24: 69-78

Vybrané plané druhy Solanum byly vybrány pro křížení pomocí tradičních metod křížení. Tyto plané druhy, udržované v genové bance Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě, jsou dobrým zdrojem rezistence vůči různým biotickým a abiotickým faktorům. Stovky hybridů z mnoha kombinací, které vznikly vzájemným křížením (planý druh x odrůda nebo dihaploid), a rodičovské genotypy, byly testovány metoda­mi PCR. Materiály křížení jsme získali s planými druhy (S. acaule, S. berthaultii a S. demissum) a odrůdami bramboru. Hybridnost potomstva po mezidruhové hybridizaci byla vizuálně zkontrolována morfologickými znaky a metodou RAPD. Hybridnost byla nalezena u některých hybridů pouze z některých kombinací kří­žení. Pomocí PCR byly testovány materiály ze sedmi planých druhů (S. acaule, S. berthaultii, S. bulbocasta­num, S. brevidens, S. demissum, S. pinnatisectum a S. verrucosum). Rostlinný materiál byl přenesen z in vitro podmínek do skleníku a dopěstován. DNA byla izolována z těchto rostlin prostřednictvím GenElute Plant Genomic DNA Miniprep Kit (Sigma). Byly vybrány a testovány DNA markery. Vybrané markery byly pou­žity pro následné testování diploidních a tetraploidních bramborových materiálů. Plané druhy nesoucí geny rezistence jsou používány v následném křížení.

křížení; rezistence; metoda RAPD; genová banka

Kontaktní adresa:
Ing. Renata ŠVECOVÁ, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 225, e-mail: svecova@vubhb.cz

Praktické zkušenosti s kapkovou závlahou brambor v ranobramborářské oblasti v letech 2017 a 2018

LITSCHMANN, T. – HAUSVATER, E. – DOLEŽAL, P.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2018, 24: 79-88

V příspěvku je provedeno vyhodnocení dvouletých pokusů s kapkovou závlahou brambor odrůd Monika a Jolana v podmínkách jižní Moravy. Oproti nezavlažované kontrole bylo dosaženo poměrně výrazného zvýše­ní (dvojnásobného až trojnásobného) výnosu. Kapková závlaha je moderním prostředkem při závlaze bram­bor, které vyžadují vyrovnaný vláhový režim po celou dobu vegetace. Na závlahu v obou letech lépe reagovala odrůda Monika, dosahující i v nezavlažované variantě vyšších výnosů než Jolana. Bylo dosaženo i poměrně vysokých hodnot ukazatele WUE, který se pohyboval od hodnoty 10,6 do 16,1 kg.m-3 u zavlažovaných va­riant a 5,9–16,3 kg.m-3 u nezavlažovaných. Zvýšení výnosu závlahou, indikované hodnotou IWUE, dosáhlo u odrůdy Monika 12,6 a 17,5 kg na dodaný m3 vody, u odrůdy Jolana to bylo 7,3 a
12,6 kg.m-3.

brambory; kapková závlaha; WUE; IWUE; teplotní stres; vlhkostní stres

Kontaktní adresa:
RNDr. Tomáš LITSCHMANN, Ph.D., AMET, Velké Bílovice,
Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, Česká republika
tel.: +420 731 702 744, e-mail: amet@email.cz

© 2018 VÚB Havlíčkův Brod | Přihlásit | Mapa stránek
Web: Crespo | Design: Jiří Trachtulec