Příprava na výsadbu

Při výběru pozemku dáváme přednost stanovišti bez výskytu kamenů a těm, na kterých nebylo v minulých letech zaznamenáno nadměrné napadení hlíz aktinobakteriální obecnou strupovitostí bramboru, drátovci nebo dokonce výskyt karanténních škodlivých činitelů háďátka bramborového a rakoviny bramboru. I proto by mělo být samozřejmostí, že od posledního pěstování brambor na stanovišti je minimálně čtyřletý odstup.

dratovci

(Více o drátovcích se můžete dozvědět v brožuře Drátovci a osenice u brambor.

K sázení by měla být používána pouze certifikovaná, tj. zdravá sadba osvědčených odrůd.
Velikost sadbových hlíz se pohybuje v rozmezí 25 - 60mm, nejčastěji od 35 do 45 mm, což odpovídá hmotnosti mezi 30 - 80 g v závislosti na obsahu sušiny. S velikostí bramborové hlízy se zvyšuje i počet stonků. Menší hlízy vytvářejí obvykle nižší počet stonků, nasazení bývá nižší, zato jejich velikost vyšší.

V podstatě bez ohledu na délku vegetační doby zvolené odrůdy je účelné provést předkličování sadby. Na toto opatření pozitivně reaguje většina odrůd dřívější sklizní větších hlíz. Předkličování provedeme tak, že nejméně šest týdnů před předpokládaným termínem sázení sadbové hlízy umístíme do tmavé místnosti s teplotou 8–12 °C a od poloviny této doby (resp. po vytvoření 3–5 mm dlouhých klíčků) zvýšíme teplotu (na 12–18 °C) a zároveň zajistíme dostatečný přístup světla.

predkliceni

Lze doporučit „vylomení“ vrcholového klíčku proto, aby se na hlíze probudila ostatní očka a vytvořil se předpoklad pro tvorbu vyššího počtu stonků a tím i více hlíz. Veškerá opatření by měla směřovat k vytvoření co nejlepších podmínek pro rychlé vzejití rostlin. V opačném případě hrozí nebezpečí vetší mezerovitosti porostu.

Organické hnojení (hnůj, zelené hnojení) zapravujeme zásadně na podzim. Na jaře lze využít pouze kvalitní kompost. Dávka kvalitního hnoje by neměla přesáhnout 50 kg na 10 m2. Kvalitu hlíz pozitivně ovlivňuje zařazení brambor do tzv. „druhé tratě“, tj. po hnojem hnojené předplodině.

Obsah živin v půdě by se měl pohybovat kolem dobré zásoby fosforu, draslíku a hořčíku (i drobní pěstitelé – zahrádkáři by si měli občas nechat provést rozbor půdního vzorku), při půdní reakci v rozmezí 5,5–6,5 pH/KCl.

Při pravidelných a vyšších dávkách organických hnojiv, pečlivé agrotechnice a ochraně by bylo možné hnojení minerálními, zejména dusíkatými hnojivy, vynechat. Používají-li se nižší dávky organických hnojiv a pouze nepravidelně, nebo jsou brambory zařazeny do tzv. „druhé tratě“, je účelné použít např. Cererit v dávce kolem 0,6 kg na 10 m2 (tam, kde je potřebné použít i fosfor, draslík a hořčík) nebo jako zdroj dusíku např. síran amonný (kolem 0,3 kg na 10 m2).

(Více o hnojení brambor se můžete dozvědět v brožuře Hnojení brambor.)

Kypření půdy před sázením je nutné provést za optimální půdní vlhkosti, co nejhlouběji tak, aby nedošlo k tvorbě hrud. Ideální je použití rotačního kypřiče.

 

© 2017 VÚB Havlíčkův Brod | Přihlásit | Mapa stránek
Web: Crespo | Design: Jiří Trachtulec