Brambory - zdravá potravina

Vědecké práce 2021

  • Další přínosy celogenomového genotypování pro bramborářskou praxi
    Jiří Ptáček, Oldřich Trněný, Viktor Kopačka, Jan Šafář, Renata Švecová, Jaroslava Domkářová, Miroslava Čeplová, Alena Krpálková
  • Vliv genotypu jakonu a dávky dusíkatého hnojiva na výnos hlíz
    Andrea Svobodová
  • Agrotechnické postupy zakládání porostů brambor v ochranných pásmech vodních zdrojů
    Pavel Kasal, Petr Doležal, Ervín Hausvater, Petra Oppeltová, Pavel Růžek

Další přínosy celogenomového genotypování pro bramborářskou praxi

PTÁČEK, J. – TRNĚNÝ, O. – KOPAČKA, V. – ŠAFÁŘ, J. – ŠVECOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J. – ČEPLOVÁ, M. – KRPÁLKOVÁ, A. 
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2021, 27: 9-16

V rámci platformy NCKTN01000062 „Biotechnologické centrum pro genotypování rostlin“ koordinujeme ve VÚB Havlíčkův Brod dílčí projekt TN01000062/04 – Brambory ve spolupráci s ÚEB AV ČR, v.v.i. a VESA Velhartice, a.s. Řešení tohoto unikátního projektu započalo v roce 2019 a zde prezentujeme nové výsledky v roce 2020.

DNA; DArT; genotypování; brambor; asociační analýza

Kontaktní adresa:
RNDr. Jiří PTÁČEK, CSc., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 244, e-mail: ptacek@vubhb.cz

Vliv genotypu jakonu a dávky dusíkatého hnojiva na výnos hlíz

SVOBODOVÁ, A. 
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2021, 27: 17-24

Jakon (Smallanthus sonchifolius) z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) je okopanina původem z Jižní Ameriky, s největší genetickou diverzitou v Peru. V České republice se jakon pro výzkumné účely pěstuje od roku 1994. V letech 2019 až 2021 bylo testováno množství dusíkatého minerálního hnojiva a jeho vliv na výnos hlíz jakonu. Sledování probíhalo ve výzkumné stanici Valečov. Výzkumná stanice se nachází v nadmořské výšce 460 m n.m. (mírně teplý okrsek). Do pokusů byly zařazeny dvě odrůdy: Fiorella a Graciella. Dávka hnojiva byla 100 kg N.ha-1 v porovnání s variantou bez hnojení (0 kg N.ha-1). Z výsledků vyplývá, že rozdíly ve výnosech hlíz ovlivnil zejména ročník pěstování, ale tendenční vlivy byly i u dávky dusíkatého hnojiva. Dusíkaté hnojení navýšilo výnosy v průměru let a odrůd o 53 %. Odrůdový vliv nebyl v rámci let shledán konstantním. Výnosnější v letech 2019 a 2020 byla odrůda Fiorella. V roce 2021 to byla naopak odrůda Graciella.

jakon; dusík; výnos hlíz

Kontaktní adresa:
Ing. Andrea SVOBODOVÁ, Ph.D., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 728 126 290, e-mail: svobodova@vubhb.cz

Agrotechnické postupy zakládání porostů brambor v ochranných pásmech vodních zdrojů

KASAL, P. – DOLEŽAL, P. – HAUSVATER, E. – OPPELTOVÁ, P. – RŮŽEK, P.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2021, 27: 25-46

Omezení používání pesticidů a hnojiv v ochranných pásmech vodních zdrojů se týká i pěstitelů brambor.  V letech 2019-2021 byl řešen výzkumný projekt zabývající se touto problematikou. Zjišťováno bylo nebezpečí splavení nežádoucích látek ze svažitých pozemků při pěstování brambor. Brambory jsou často pěstovány na svažitých pozemcích, proto byly navrženy inovované agrotechnické postupy snižující znečištění vodních zdrojů fosforem a nitráty. Řešena byla také otázka regulace plevelů nechemickým způsobem. Ověřována byla originálně navržena kultivační tělesa pro mechanickou regulaci plevelů v podmínkách technologie odkameňování. Plevelohubná účinnost tohoto způsobu byla o 6 % nižší ve srovnání s použitím preemergentního herbicidu. Kombinace mechanického způsobu a postemergentního herbicidu byla o 4 % vyšší než konvenční varianta. Podobné výsledky byly získány i u výnosu hlíz. Mezi výsledky nebyly nalezeny statisticky průkazné rozdíly. V oblasti ochrany proti plísni bramboru bylo zjištěno, že v současné době lze vytvořit několik fungicidních programů z přípravků povolených do pásem ochrany vod, které se vyrovnají programům v podmínkách bez omezení. Dále je z výsledků patrné, že dosud dostupná a registrovaná biologická ochrana je buď zcela neúčinná, nebo je účinnost zanedbatelná. Naopak ochranu proti mandelince bramborové lze některými biologickými přípravky realizovat úspěšně.

povrchový odtok; nežádoucí látky; plevele; plíseň bramboru; mandelinka bramborová

Kontaktní adresa:
Ing. Pavel KASAL, Ph.D., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
e-mail: kasal@vubhb.cz

© 2022 VÚB Havlíčkův Brod | Přihlásit | Mapa stránek
Web: Crespo | Design: Jiří Trachtulec