Poradna

Dobrý den.
Cílem naklíčení je urychlení vegetace a vytvoření silných (zelených nebo podle odrůdy do zelena nebo fialova zabarvených) klíčů délky asi 2,5 cm.
Nakličovat je možné začít už 6 týdnů před sázením. Hlízy se ponechají ve tmě při teplotě kolem 10°C narašit do velikosti klíčků 3 - 5 mm, poté se přemístí na světlo a teplota se zvýší asi na 12 - 18°C, aby se vytvořily klíče požadované délky. Vlhkost by měla být kolem 90 %. Rychlost nakličování je možno regulovat teplotou.
Ještě většího urychlení vegetace je možné dosáhnout u malopěstitelů současným zakořeňováním hlíz. V tom případě se hlízy kladou do bedniček s vrstvou rašeliny 2 až 4 cm korunkovou částí nahoru. Rašelina se udržuje přiměřeně vlhká a do vytvoření klíčků asi 5 mm mohou být bedničky zakryty např. vlhkým jutovým pytlem.
VÚB

Dobrý den.
Odpověď je poměrně jednoduchá - brambory (stejně jako jiné rostliny) lze pěstovat dokonce ve sterilním písku, pokud jim dodáte vodu a živiny. Jde v podstatě o hydroponii. Rostliny lze pěstovat i aeroponicky, tj. úplně bez substrátu, kdy ke kořenům volně v prostoru je rozstřikován živný roztok.
Pokud se týká pěstování brambor v pouštních oblastech, je k tomu třeba dodat, že i zdánlivě čistý písek má určitou vodní kapacitu, takže při průběžném zavlažování voda volně neprotéká. Samozřejmě nelze brambory pěstovat v hrubém štěrku. V aridních oblastech , kde se brambory pěstují, nejde obvykle o čistý písek, ale přesněji o písčité půdy. Písek bývá často jen ve vrchní vrstvě, nikoliv v celém půdním profilu. Pro zavlažování v těchto podmínkách se často používá kapková závlaha, která je úspornější a lze tímto způsobem lépe dodávat i živiny.
VÚB

Dobrý den.
Hlízy pravděpodobně vykazují fyziologickou poruchu nazývanou šednutí dužniny. Ta může mít řadu příčin, ale nejčastěji to jsou otlaky a naraženiny vzniklé při manipulaci s hlízami při sklizni, dopravě nebo posklizňové úpravě.
Druhou možností je tzv. abiotické černé srdéčko, také fyziologická porucha, kterou podpořily pro brambory nepříznivé povětrnostní podmínky během vegetace v loňském roce, především tedy sucho a vysoké teploty. Další příčinou mohou být chyby po sklizni při dopravě nebo nevhodném uložení ("zapaření hlíz"). Někdy k tomu dochází naopak při nízkých teplotách kolem 0°C.
VÚB

Dobrý den.
Pravděpodobně se jedná se o abiotickou rzivost dužniny hlíz bramboru. Jde o fyziologickou poruchu, příčinou mohou být nevyrovnané růstové podmínky ve vegetačním období, tj. vysoké teploty a přísušky spojené s nedostatečným příjmem vápníku a železa, případně jiných prvků (blokace jejich příjmu vlivem nevhodného průběhu vegetace). Přesnou příčinu je obvykle obtížné zpětně zjistit. Některé odrůdy jsou k této poruše více náchylné. Hlízy lze při nižším zasažení konzumovat, ale struktura a chuťové vlastnosti dužniny mohou být narušeny.
VÚB

Dobrý den.
Z fotografií chorobu přesně určit nelze. Je ale možné se domnívat, že jde o abiotickou rzivost dužniny bramboru. Příčinou bývají nepříznivé růstové podmínky a nedostatečný příjem železa a vápníku. Jedná se o ročníkovou záležitost a citlivost některých odrůd k této fyziologické poruše.
VÚB

Dobrý den.
Na etiketě by měla být uvedena odrůda a varný typ (tedy A, B nebo C, případně typy přechodné, např. A/B). Tvar hlíz být uveden nemusí. Tvary hlíz, ačkoliv jsou uváděny v popisech odrůd, jsou znakem, který mohou
významně modifikovat vegetační podmínky v daném roce.
VÚB

Dobrý den.
Pokud udržíte skladovací teplotu 4°C, klíčení by se v zimních měsících nemělo dále rozvíjet a po odklíčení můžete hlízy bez obav konzumovat. Máte pravdu, že porušením dormance došlo k vyklíčení pouze dominantních hlavních a převážně vrcholových klíčků. Postranní očka se probudí až po zvýšení teploty.
VÚB

Dobrý den.
Délka dormance (tj. období klidu, kdy hlízy po sklizni neklíčí) obecně trvá několik týdnů a může se lišit v jednotlivých letech podle průběhu vegetace.
Prodlužuje ji nízká teplota, proto je vhodné dlouhodobě skladovat brambory při teplotě kolem 4°C. Dormanci ale mohou významně zkrátit zejména vysoké teploty a obecně výkyvy povětrnostních podmínek, a to zvláště v závěru vegetačního období. Předčasné klíčení mohou také vyvolat některé choroby, především virové, které nelze na hlízách vizuálně zjistit. Rozdíly v délce dormance a v reakci na faktory, které ji ovlivňují, jsou také mezi jednotlivými odrůdami.
VÚB

Dobrý den.
Hlavní zásobní látkou hlíz bramboru je polysacharid škrob. Odrůdy určené pro konzum ho obsahují 11-16 % (i více), pro zpracovatelský průmysl a výrobu škrobu je žádáno nejméně 18 % v čerstvé hmotě. Jsou odrůdy, které mají i 30 % škrobu. Dalším významným parametrem je obsah dusíkatých látek neboli hrubých bílkovin, cca 2 % v čerstvé hmotě. Z minerálních látek je nejvýznamnější obsah draslíku, v průměru 0,45 % v sušině, fosfor (0,35 %), hořčík (0,10 %) v menší míře vápník, sodík, mangan. Hlízy bramboru jsou také zdrojem antioxidantů, z nichž nejdůležitější je vitamín C, čerstvé hlízy ho mají 10-30 mg ve 100 g. Dalšími antioxidanty jsou karotenoidy a antokyany, barevné látky, které rozhodují o barvě dužniny. Karotenoidy jsou přítomny ve všech odrůdách a hodnoty jsou v širokém rozpětí 50-2000 ug ve 100 g č. hm.
Antokyanová barviva jsou u odrůd s modrofialovou nebo červenou dužninou .
U brambor určených pro výrobu smažených výrobků se sleduje obsah redukujících cukrů (glukosa, fruktosa), hodnota by měla být nižší než 0,3 % v čerstvé hmotě. Vyšší obsahy redukujících cukrů nejsou žádoucí, neboť se podílí na vzniku tmavých, hnědých skvrn, např. u smažených brambůrků.
Mezi potenciálně zdravotně rizikové látky patří glykoalkaloidy (solanin a chaconin), jejich obsah je však za normálních podmínek nízký a konzumenty nijak neohrožuje. Hygienický limit byl uváděn 200 mg. kg-1 v čerstvé hmotě.
Potenciálně rizikový je vysoký obsah dusičnanů, u konzumních pozdních odrůd je limitní obsah 300 mg. kg-1 Kvalitativní parametry a jejich hodnoty obecně závisí na odrůdě a podmínkách prostředí.
VÚB

Dobrý den.
Fotografie nejsou příliš zřetelné. Pokud máte zájem, pošlete pro přesnější určení několik hlíz. Pravděpodobně se jedná o nějaké požerky a také o napadení hlíz vločkovitostí, jejímž původcem je houba Rhizoctonia solani (černé vločky na hlízách).
VÚB

Dobrý den.
Jedná se o abiotickou antokyanizaci dužniny (genetická porucha podpořená osvětlením hlíz). Tyto hlízy a hlízy zelené nedoporučujeme konzumovat z důvodu možného vyššího obsahu alkaloidů solaninů, tj. látek, které jsou při vyšší koncentraci toxické. Zelené části hlízy je sice možné odkrojit, ale to lze doporučit jen při zasažení jejich menší části.
VÚB

Dobrý den.
Z fotografie nelze přesně určit, o jakou příčinu se jedná. Pravděpodobně jde o požerky nějakého škůdce. Ale záleží na tom, jaké procento takto nebo jinak poškozených hlíz v nakoupeném množství je. Předejít defektům musí pěstitel, potažmo za kvalitu ručí dodavatel a prodejce. Brambory konzumní pozdní mohou mít celkem maximálně do 6% vad, které souborně zahrnují fyziologická a mechanická poškození a choroby včetně minimální velikosti hlíz (Vyhl. 157/2003 a 291/2010 v plném znění). Pokud brambory neodpovídají těmto požadavkům, měl by je spotřebitel reklamovat.
VÚB

Dobrý den.
Podle fotografie se jedná se o abiotickou rzivost dužniny hlíz bramboru. Jde o fyziologickou poruchu, příčinou mohou být nevyrovnané růstové podmínky ve vegetačním období, tj. vysoké teploty a přísušky spojené s nedostatečným příjmem vápníku a železa, případně jiných prvků (blokace jejich příjmu vlivem nevhodného průběhu vegetace). Přesnou příčinu je obvykle obtížné zpětně zjistit. Některé odrůdy jsou k této poruše více náchylné. Při dobrém skladování se stav nezmění a hlízy by neměly podléhat hnilobě. Hlízy lze sice konzumovat, ale kvalita je samozřejmě zhoršená.
VÚB

Dobrý den.
Vlivem porušení dormance (období vegetačního klidu hlíz) v důsledku extrémních vegetačních podmínek (přísušek, vysoké teploty) může dojít ke zmlazování hlíz. V tomto případě se jedná o klíčení a obrůstání hlíz v brázdě.
VÚB

Dobrý den.
Je samozřejmě možné zelené části malého rozsahu odkrojit. Jistější je ale nazelenalé hlízy vůbec nekonzumovat.
VÚB

Dobrý den.
Nevíme přesně, co plesnivěním máte na mysli. Pravděpodobně to však nebudou skládkové choroby, tj. hniloby, které pronikají dovnitř hlízy, ale spíše bílý plísňový povlak na povrchu. Jedná se většinou o neškodné saprofytické plísně podpořené vyšší vlhkostí hlavně na povrchu skládky, kde se vytváří tzv. potní vrstva. Té lze zabránit, pokud je to možné, častějším větráním. Ale teplota vzduchu musí být stejná nebo nižší než je povrch hlíz, aby nedocházelo ke srážení vodních par a zvyšování vlhkosti. Zmíněné plísně žijí z organických substancí na povrchu hlíz a nijak nepoškozují jejich kvalitu.
VÚB

Dobrý den.
Při zmrznutí hlíz dochází k potrhání pletiv hlízy, uvolňuje se voda a hlíza se rozkládá za přispění pektinolytických bakterií, takže zmrzlé hlízy nebo částečně zmrzlé hlízy velmi rychle hnijí. Pokud došlo pouze k podchlazení, tj. při teplotách blízkých 0°C, mohou hlízy vykazovat různé fyziologické poruchy, např. špatné klíčení a vzcházení nebo hlízkování. Proto sadba poškozená nízkými teplotami v žádném případě není vhodná k použití.
VÚB

Dobrý den.
Jedná se pouze o zvýrazněné cévní svazky, což může být dáno odrůdou a podmínkami pěstování. Často k tomu dochází po přísušku, kdy některé buňky v cévním svazku odumřou a cévní svazek se pak barevně více odlišuje od okolní dužniny.
Hlízy lze bez obav konzumovat.
VÚB

Dobrý den.
Velikost sadby je dána příčným průměrem hlíz a ten by měl být u odrůd s tvarem hlíz oválným až dlouhým 30 - 50 mm, u odrůd kulovitých až kulovitooválných 45 - 55 mm. Tyto rozměry jsou stanoveny mimo jiné také proto, aby byl v dodávce sadby na jednotku hmotnosti přiměřený počet hlíz.
Na tuto velikost s určitou rezervou jsou také např. dimenzovány sázeče.
Krájení sadby se nedoporučuje z důvodu přenosu virových a bakteriálních chorob, ve velkovýrobě se krájení neprovádí, při produkci sadby je zakázáno.
Malopěstitel může samozřejmě u velkých hlíz krájení provést, nejlépe pouze na dvě poloviny. A to podélně od vegetačního vrcholu (korunky) hlízy k pupku, aby na obou polovinách byl přibližně stejný počet oček. Řezy by se před sázením měly nechat zaschnout, případně ošetřit např. dřevným popelem.
Krájení na více dílů nedává pro produkci konzumních brambor smysl, snižuje se energie klíčení a počátečního růstu, méně oček znamená měně stolonů a tím méně hlíz.
VÚB