Poradna

Dobrý den.
Bez přímého posouzení hlíz je odpověď obtížná. Ale nejčastěji k intenzivnímu uvolňování vody z hlíz dochází po jejich namrznutí. V tom případě by také hlízy měly nasládlou chuť.
VÚB

Dobrý den.
Zemědělci na poli nedaleko Vašeho domu pravděpodobně pěstují brambory v odkameněné půdě. V této dnes nejpoužívanější technologii pěstování brambor se nejprve provádí tzv. rýhování, při kterém vzniknou "obří hrůbky". Ty se poté prosévají aby se půda zbavila kamenů a hrud. Do prosáté půdy se pak již běžným způsobem sází brambory.
Důvodem toho, že na poli jsou brambory ještě v lednu, není pěstování žádné speciální odrůdy. Není žádná odrůda brambor, kterou by bylo možné nechat na poli přes zimu bez rizika, že bude poškozena nízkými teplotami. Spíše pěstitelé neměli možnost sklidit brambory na podzim. V loňském roce byl podzim velmi deštivý a místy docházelo k silnému přemokření půdy, což komplikovalo, nebo zcela znemožnilo sklizeň brambor.
VÚB

Dobrý den,
je pravda, že dříve se pěstovaly na značné ploše za účelem krmení prasat.
Dnes tomu tak již není. Ze současných odrůd budou zřejmě pro krmení nejvhodnější odrůdy s vyšším obsahem škrobu. V konzumních odrůdách to jsou odrůdy označené varným typem C nebo odrůdy s varným typem BC. Dále budou vhodné odrůdy vhodné pro výrobu škrobu. Jinak ke krmení můžete využívat všechny odrůdy brambor. Přehled nejrozšířenějších odrůd pěstovaných v ČR najdete na https://www.vubhb.cz/cs/knihovna/informacni-letaky-a-panely/odrudy-bramboru-
v-ceske-republice-v-roce-2020
VÚB

Dobrý den.
Šedobílé skvrny jsou způsobeny škrobem, který se vysrážel pod hojivým pletivem jako reakce na mechanické poškození hlíz. Jedná se o přirozený jev, jež zabraňuje vniknutí původců chorob do hlíz prostřednictvím jejich mechanického poškození, které vzniká při sklizni a posklizňové úpravě. Při kuchyňské úpravě stačí skvrny vykrojit.
VÚB

Dobrý den.
Hlízy napadené vločkovitostí nejsou zdravotně závadné. Není však vhodné konzumovat je ve slupce.
Pokud je vlhkost ve skladu vysoká, šíří se původce vločkovitosti v průběhu skladování poměrně intenzivně. Vaše zjištění je tedy správné.
Moření hlíz zasahuje právě zdroj infekce na sadbových hlízách a je proto vhodnou ochranou. Méně však chrání před případným zdrojem infekce v půdě.
Mytí sadby vhodné není, naopak může podpořit rozvoj bakterióz.
U malopěstitelů doporučujeme věnovat pozornost především agrotechnickým opatřením. Tím je kvalitní příprava půdy, aby byla dostatečně zpracovaná, provzdušněná a prostá nerozložených rostlinných zbytků. Není proto vhodné hnojení hnojem až na jaře nebo použití hodně slamnatého hnoje. Hlízy je dobré před sázením naklíčit a vysazovat až do přiměřeně vyhřáté půdy, aby se urychlilo vzcházení.
Velmi důležité je také včas sklízet, neboť ukončení vegetace je signálem pro původce vločkovitosti přecházet do přezimovacího stadia, tedy tvorbě sklerocií. Jejich množství na hlízách se pak zvyšuje s délkou doby, po které jsou hlízy ponechány v půdě.
VÚB

Dobrý den.
Podle vašeho popisu se může jednat se o abiotickou rzivost dužniny hlíz bramboru. Jde o fyziologickou poruchu, příčinou mohou být nevyrovnané růstové podmínky ve vegetačním období, tj. vysoké teploty a přísušky spojené s nedostatečným příjmem vápníku a železa, případně jiných prvků (blokace jejich příjmu vlivem nevhodného průběhu vegetace). Přesnou příčinu je obvykle obtížné zpětně zjistit. Některé odrůdy jsou k této poruše více náchylné. Pokud jde skutečně o rzivost dužniny, při dobrém skladování se stav nezmění a hlízy by neměly podléhat hnilobě.
VÚB

Dobrý den.
Vaše tušení je správné. Podle vašeho popisu jde o napadení lenticel původcem vločkovitosti hlíz bramboru houbou Rhizoctonia solani. Bližší údaje a možnosti ochrany naleznete v našich příručkách Škodliví činitelé bramboru poškozující hlízy a Vločkovitost hlíz bramboru na našich webových stránkách v sekci Publikace.
VÚB

Dobrý den.
Pěstování brambor na jednom místě není vhodné z důvodu možnosti rizika vyššího výskytu chorob a škůdců, zaplevelení, ale i snižování výnosu. Zelené hnojení je určitě velmi vhodné řešení, především v podmínkách absence jiných statkových hnojiv, zejména hnoje. Z minerálních hnojiv je dobré nárůst hořčice podpořit dusíkem. To znamená zapravení dusíkatého hnojiva před vysetím hořčice. Vhodná dávka dusíku je cca 30 kg/ha, to je např. síran amonný v dávce 150 kg/ha (7,5 kg/500 m2), nebo močovina 70 kg/ha (3,5
kg/500 m2) atd.
Jako další krok bych doporučil zapravení hnojiva typu NPK na jaře před sázením brambor. Tato hnojiva obsahují kromě dusíku i draslík a fosfor, a to s různým poměrem jednotlivých živin. Jejich dávka se řídí obsahem dusíku. Je třeba spočítat dávku hnojiva tak, aby bylo dodáno cca 80 kg N/ha. Pokud bude hnojivo obsahovat např. 10 % N, bude ho třeba 800 kg/ha (40 kg/500 m2) a podobně.
Vápnění je určitě také na místě. Přímé vápnění k bramborám však není vhodné, a to z důvodu vyššího rizika napadení brambor obecnou strupovitostí. Takže vápnit po sklizni brambor. Obecně se však doporučuje vápnění v letech, kdy se brambory na pozemku nepěstují.
VÚB

Dobrý den.
Rozprasky se mohou vytvořit i po poměrně krátkodobém přísušku, následuje–li rychlé obnovení růstu hlíz po srážkách. Pokud jsou rozprasky dobře zacelené, svědčí to o tom, že k jevu došlo v raných stadiích vývoje hlíz. Některé odrůdy jsou k rozpraskům náchylnější.
Dalšími příčinou může být působení reziduí některých herbicidů, případně napadení původcem vločkovitosti (houbou Rhizoctonia solani).
VÚB

Dobrý den.
Pravděpodobně se jedná o napadení lenticel (průduchů) houbou Rhizoctonia solani způsobující chorobu, která se nazývá vločkovitost hlíz. Choroba, kromě příznaků na snímcích, vyvolává řadu dalších různorodých poškození bramborových rostlin i hlíz, u kterých znehodnocuje jejich kvalitu. Napadá však také mnoho jiných plevelných i kulturních rostlin. Více se dočtete v sekci "Publikace" v příručce Vločkovitost hlíz bramboru na našich stránkách www.vubhb.cz.
VÚB

Dobrý den.
Ukončení vegetace u konzumních brambor se provádí mechanicky, chemicky nebo kombinací obou způsobů. Termín závisí na vegetační fázi a ohrožení porostu plísní bramboru. Pro chemické ničení natě je aktuálně registrován přípravek Kabuki s účinnou látkou paraflufen - ethyl. Sklizeň by měla následovat po vyzrání slupky, to je asi za 2 až 3 týdny po ukončení vegetace. Konkrétní termín závisí na průběhu počasí, odrůdě a jiných faktorech. Slupku je možno považovat za vyzrálou, pokud se po promnutí hlíz v ruce neloupe. Konzumovat lze samozřejmě i brambory s nevyzrálou slupkou, nejsou však vhodné pro skladování.
VÚB

Dobrý den.
Příčin popisovaného poškození hlíz může být několik, a to od požerků drátovcem přes vysokovlhkostní zvětšení lenticel až po napadení lenticel původcem vločkovitosti hlíz. Prosíme o nafocení problému a vložení do poradny.
VÚB

Dobrý den.
Bohužel to dobrý nápad nebyl. Po ukončení vegetace by se hlízy měli sklízet za dva až tři týdny po vyzrání slupky (při promnutí v ruce se slupka již neloupe). Po delším ponechání hlíz v půdě narůstá napadení některými chorobami i škůdci, což je váš případ. Hlízy máte pravděpodobně napadené drátovci - larvami brouků kovaříků. Tyto při sklizni hlízu rychle opouštějí, proto je většinou v bramborách po sklizni nenajdete. Nelze říci, že by hlízy byly zcela bez napadení při včasné sklizni, ale napadení drátovci významně stoupá s pozdějším termínem sklizně. Více o drátovcích se dozvíte v příručce Drátovci a osenice u brambor v sekci "Publikace" na našich webových stránkách.
VÚB

Dobrý den.
Druhá výsadba v červenci je sice možná, ale velmi riskantní. Mladé rostliny jsou náchylné k tlaku řady škodlivých činitelů, z nichž nejzávažnější je plíseň bramboru, která může porost bez intenzivní ochrany zcela zlikvidovat.
Úspěch bude tedy hodně záviset na průběhu povětrnostních podmínek.
Sadbu nakoupenou na jaře musíte uchovat za nízkých teplot 2 - 4°C a přibližně 3 týdny před zamýšleným sázením necháte hlízy na světle při teplotě 15 - 20°C naklíčit. Vhodná pro letní výsadbu bude právě Carrera, jejíž sadba ve skladu předčasně neklíčí a po výsadbě se vyznačuje rychlým vývojem.
VÚB

Dobrý den.
Z hlediska výskytu drátovců bude pravděpodobně vhodnější sázet brambory po pšenici. Ale hodně záleží na konkrétním zamoření pozemku. Při použití slamnatého hnoje je vyšší nebezpečí napadení brambor vločkovitostí (původce Rhizoctonia solani, viz příručka Vločkovitost hlíz bramboru v sekci "Publikace"). Každopádně je třeba hnůj zaorat na podzim.
VÚB

Dobrý den.
Požadavky na konzumní brambory a jejich označení stanoví Vyhláška č. 157/2003 Sb. Na etiketě by měla být uvedena skupina(v tomto případě Brambory konzumní pozdní), odrůda, varný typ a země původu.
VÚB

Dobrý den.
Na vaši otázku není možné jednoznačně odpovědět, příčin může být mnoho a je obtížné je specifikovat. Pravděpodobně půjde o kombinaci půdních a meteorologických faktorů. Změnu senzorických vlastností hlíz mohou způsobit cizorodé látky v půdě, nadbytek některých hnojiv apod. Hořkost způsobují také alkaloidy ze skupiny solaninů, jejichž obsah se v hlízách zvyšuje při jejich vystavení po delší dobu světlu.
VÚB

Dobrý den.
Zduřelé "kroužky" na povrchu hlíz jsou způsobeny nekrotickým kmenem viru Y, který se přenáší napadenou sadbou a mšicemi. Hniloba na pupkové části hlíz je pravděpodobně vyvolána infekcí pektinolytickými bakteriemi, které jsou rovněž přenosné sadbou. Napadají stonky (černání stonku) a hlízy (měkká hniloba). Letošní průběh vegetace s trvale vlhkou půdou rozvoji bakteriálních chorob velmi vyhovoval.
VÚB