Brambory - zdravá potravina

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod pořádá cyklus odborných workshopů nad řešenými projekty – WORKSHOP Č. 2
pondělí, 14. března 2022

1618_vub_logotyp2014_barva_cz.jpg

8.3.2022 proběhnul ve Výzkumném ústavu bramborářském druhý odborný workshop z připravované řady workshopů nad řešenými projekty. byla diskutována témata aeroponie, genotypování rostlin a biokompozitních složek.

Program workshopu:

Účastníci workshopu byli vždy seznámeni s projednávaným projektem, s jeho cíli, získanými poznatky a dosaženými výsledky. Následně proběhla nad daným projektem podrobná rozprava.

 

Workshop se uskutečnil za podpory projektů TAČR TH03030050, TH03030260, TN01000062,   7D - Eurostars  (2008 - 2025) - 7D19008 a Dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO) 2018–2022 číslo MZE-RO1622.

Název projektu: Integrace technologie aeroponie do produkce vybraných zemědělských plodin
Projekt: TH03010504
Doba řešení: 2018-2021
Řešitelské pracoviště: Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Odpovědný řešitel za VÚB:  Ing. Milan Čížek, Ph.D.
Spoluřešitelská pracoviště: Selekta Pacov, a.s.

Při porovnání technologie aeroponie (AJ) a substrátové technologie v polykarbonátovém izolátu (PK) bylo zjištěno, že rostliny bramboru byly statisticky průkazně vyšší v aeroponických jednotkách, podobně statisticky průkazně bylo sklizeno více minihlízek bramboru v AJ oproti PK. Při hodnocení výchozích rostlinných materiálů bylo dosaženo nejlepších výsledků u rostlin tkáňových kultur, nejhorší výsledky měly řízky z matečných rostlin. V letech 2019 až 2021 bylo dosaženo 4–10 sklizní minihlízek bramboru v závislosti na délce vegetačního cyklu (140–174 dní). Aplikace fytohormonů (kyseliny jasmonové) má vliv na tuberizaci u rostlin bramboru, nicméně je třeba ji aplikovat ve správné růstové fázi; mikrobiální preparáty obsahující Trichoderma harzianum mohou při zajištění odpovídající teploty živného roztoku v technologii aeroponie zajistit zvýšení počtu minihlízek bramboru. Sadba ze substrátového vedení porostu měla v polních podmínkách vyšší výnos, výtěžnost tržních hlíz a průměrnou velikost hlíz oproti sadbě z technologie aeroponie.

Název projektu: Biotechnologické centrum pro genotypování rostlin
Projekt: TN01000062
Doba řešení: 2018-2022
Řešitelské pracoviště: Zemědělský výzkum, spol. s r.o.
Odpovědný řešitel za VÚB: RNDr. Jiří Ptáček, CSc.
Spoluřešitelská pracoviště: Agritec Plant Research s.r.o., Agrotest fyto, s.r.o., Ing. Hana Jakešová, CSc., OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., SAATEN - UNION CZ s.r.o., SEMO a.s., Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., Vesa Velhartice, a. s., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Posláním Biotechnologického národního centra kompetence pro genotypování rostlin je propojit přední česká výzkumná pracoviště profilující se v oblasti rostlinných biotechnologií se zaměřením na genotypování, fenotypizace a šlechtění rostlin s uživatelskými subjekty z oblasti šlechtitelských firem, posílit transferové mechanismy a podpořit konkurenceschopnost produktů zemědělství s přesahem do odvětví potravinářského a pivovarnicko-sladařského aplikací výsledků VaV.

Výsledky:

  • Byla použita data sekvenovaných 372 vzorků rostlin brambor.
  • Byla doplněna fenotypová data.
  • Asociační analýza byla provedena pro téměř 49 tisíc SNP a pro 9 hodnocených fenotypových znaků
  • Hodnocené SNP byly mapovány na 12 chromozomů brambor (chromozomy jsou ve výsledcích zobrazeny v různých barvách v manhattan grafech).
  • Pro analýzu byl použit BLINK (Bayesian-information and Linkage-disequilibrium Iteratively Nested Keyway) v programu R.
  • Byla zjištěna statisticky průkazná vazba mezi fenotypovým projevem a genetickým pozadím pro 9 hodnocených fenotypových znaků. Místa pro výběr PCR markerů se nachází na chromozomech odpovídajících literárním údajům. Dále byly hodnoceny genetické vzdálenosti jednotlivých položek a genetická struktura, kde byly nalezeny statisticky nejvýznamnější klastry u planých druhů a genotypů s barevnou dužninou.
Název projektu: Biokompozitní složka pro pomalé uvolňování účinných minerálních látek v půdě pro výživu rostlin
Projekt: TH03030260
Doba řešení: 2018-2021
Řešitelské pracoviště: TERAMED s.r.o.
Odpovědný řešitel za VÚB: Ing. Pavel Kasal, Ph.D.
Spoluřešitelská pracoviště: Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická

Základní funkcí jakéhokoliv hnojiva je doplňovat dodávku živin pro pěstované rostliny. Za jednu z nevýhod umělých hnojiv bývá označována ztrátovost v důsledku abiotické transformace, sražení na nerozpustnou formu nebo vyplavení v důsledku vysoké mobility. Zdroje dusíku a fosforu mohou pěstování rostlin limitovat, zejména v případě fosforu se poukazuje na skutečnost, že tohoto zdroje globálně ubývá v podobě minerálních surovinových depozitů. Zdánlivě ho v rámci prostředí existuje hodně, ovšem v nerozpustné minerální formě je pro rostlinu nevyužitelný. Lithotrofní a autotrofní metabolismus některých mikroorganismů zásadním způsobem ovlivňuje kritérium rozpustnost - nerozpustnost různých minerálních složek. Pro tyto mikroorganismy je charakteristická kolonizace povrchů pevných anorganických látek. Na základě těchto poznatků se v letech 2019 – 2021 řešil projekt ve spolupráci s Teramedem, s.r.o. a Univerzitou Pardubice. Pokusy probíhaly na VS Valečov formou nádobových pokusů. Do pokusů byly zařazeny dva druhy půd s rozdílným obsahem fosforu. Cílem projektu bylo vyvinout a otestovat technické řešení, jímž bude biotechnologicky produkovaná složka minerálních hnojiv založená na konzervované podobě lithotrofních mikroorganismů na povrchu částic obtížně rozpustných minerálních frakcí (Obr. 1). Po aplikaci v prostředí dojde v důsledku vratné hydratace k aktivaci biofilmu a spuštění lithotrofního metabolismu, jehož výstupy jsou lokální produkce malého množství kyselin, které přispějí k pomalému uvolňování fosforečných a dusíkatých složek (z vnesených i v prostředí původních minerálních látek) v rozpuštěné podobě pro kořenové systémy rostlin.
Do pokusů byly založeny dva typy rostlin pelargonie páskatá zvaná Zonale (Pelargonium zonale) a lilek brambor (Solanum tuberosum). Po celou dobu vedení pokusu se sledoval výživný stav porostu, obsah fosforu v listech a obsah fosforu v půdě (Obr. 2).
Z výsledků vyplývá, že na základě taxonomických analýz byla potvrzena stabilita biologického materiálu. Finální podoba materiálu byla formulována a doplněna o chlorid vápenatý, tím se podařilo prokazatelně posílit kolonizační efekt vznikem stabilnějších a větších forem kolonizované biomasy. Optimální varianta pro výživný stav a obsah fosforu v listech byla v průměru let stanovena varianta se stabilním biologickým materiálem (BIOKLINO) obohacena o fosforečné hnojivo v dávce 0,043 g na 1 kg zeminy. Na základě chemických analýz byl potvrzen pozitivní efekt zachytávání iontů P, ale i dalších prvků u BIOKLINO. Projekt splnil předpoklad k profilování nově koncipované generace preparátů používaných ve výživě rostlin, v nichž došlo k integraci biotechnologických principů založených na lithotrofních mikroorganismech a jejich schopnosti kolonizovat minerální materiály.

Obr. 1: Způsob přípravy funkčně a mechanicky stabilního
preparátu
Obr. 2: Rostliny pelargonií
Zonale v nádobovém pokusu,
VS Valečov

 

© 2022 VÚB Havlíčkův Brod | Přihlásit | Mapa stránek
Web: Crespo | Design: Jiří Trachtulec