Eliška
čtvrtek, 6. března 2025, 17:27
Dobrý den, dnes koupené brambory, co jim prosím je ? Jsou takové všechny, jedna byla zelená, ale jinak navenek vypadaly pěkné. Děkuji.
Dobrý den.
Prosíme o přiložení obrázku.
VÚB
Pokorný
pondělí, 3. března 2025, 18:47
Dobrý den,
jistě vašemu VU neušel pozornosti nový výrobek "Pytel na brambory Zembag s kmínovým pytlíkem pro skladování brambor v pokojové teplotě bez klíčení". Je toto neškodný způsob i pro použití v oblasti sadbových brambor, jak posunou jejich klíčivost na druhou sadbu v červenci pro druhou úrodu?
Mám obavy, zda při tomto způsobu skladování brambor se vliv kmínové silice nebude negativně projevovat pro následné klíčení, výnosy, zda v bramborách nenastanou nevratné změny nebo poškození oček. Je velkým otazníkem setrvačnost silic, časování ukončení skladování před plánovaným termínem výsadby apod.
Umíte k tomu zaujmout odborné stanovisko, dát radu, jak s tím?
Děkuji za odpověď. Pokorný
Dobrý den.
Sázení brambor v červenci pro tzv. druhou úrodu je obecně velmi riskantní s nejistým výsledkem a je možné se jím zabývat jen při drobném hobby pěstování. Hlavním nebezpečím je plíseň bramboru, jejíž původce v období července a srpna obvykle působí velmi silným infekčním tlakem a může zcela zdevastovat mladé rostliny i při intenzivní fungicidní ochraně. Dalšími rizikovými faktory jsou např. alternariové skvrnitosti, drátovci a další škůdci a také přísušky a vysoké teploty. Samozřejmě v některých letech a při intenzivní péči může dopadnout i tato opožděná výsadba úspěšně.
Pokud se týká použití sadby po retardaci jakýmkoliv retardačním přípravkem včetně kmínové silice, nelze tento způsob doporučit. Velmi rozdílně budou reagovat jednotlivé odrůdy, vliv bude mít termín ošetření , ale také třeba velikost hlíz. Lépe je proto pro tento netradiční způsob pěstování využít odrůdy s dlouhou dormancí, udržet je co nejdéle v teplotě kolem 4°C a před sázením je nakličovat na světle, aby vytvořily krátké a silné klíčky.
VÚB
Marek
středa, 26. února 2025, 08:23
Dobrý den, letos chci před výsadbou brambor použít Dusikate vápno zajímá mně v jaké dávce g/m2 ho použít a v jakém časovém odstupu před výsadbou. Ještě sazim velmi ranné brambory kolem Josefa a letos bych je chtěl zakrýt po výsadbě netkanou textilíi zajímá mě jestli to bude přínosem a jak dlouho nechat zakryté. Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Dusíkaté vápno se používá v dávce 50 - 100 g /m2 se základním hnojením asi 2 týdny před sázením. Chcete-li ho použít jako prostředek proti drátovcům, tak upozorňujeme, že toto opatření není u brambor efektivní. Mnohem více škody drátovci omezí intenzivní zpracování půdy a včasná sklizeň (viz metodika Integrovaná ochrana proti drátovcům v sekci Publikace na našich webových stránkách www.vubhb.cz).
Zakrytí brambor netkanou textilií po výsadbě urychluje vegetaci nejméně o 10 dnů a zvyšuje výnos. Částečně chrání také vzcházející rostliny proti jarním mrazíkům. Textilie by se měla z porostu sejmout v době, kdy se denní teploty drží trvaleji nad 20°C, resp. pod textilií stoupají ke 30°C. Ponechání textilie déle zastavuje růst a omezuje výnos hlíz.
VÚB
Honza Bílovský
středa, 19. února 2025, 14:57
Dobrý den,
srdečně Vás zdravím. Rád bych se poradil, na podzim jsem hnojiva dal na pole málo a letos na jaře tam chci vysadit brambory. Jak dlouho před výsadbou doporučujete hnojit draselnou solí 60% a v jaké dávce. Děkuji Vám za Vaši laskavost a vstřícnost.
Nechť se daří Vám i Vašim blízkým. Buďte zdrávi.
Honza Bílovský
Dobrý den.
Draslík v draselné soli je v chloridové formě, draselná sůl tedy obsahuje poměrně velké množství chloru. Brambory patří mezi plodiny citlivé na chlor, proto se hnojení tímto typem hnojiv provádí hlavně na podzim. Pokud je třeba hnojit na jaře, je nutné dodržet odstup od sázení brambor, a to nejméně 3 - 4 týdny, aby se chlor do termínu sázení vyplavil. Dávka hnojiva se v tomto případě stanovuje podle úrovně zásoby živin v půdě na základě půdních rozborů. Pokud tyto nejsou k dispozici, lze doporučit dávku do 120 kg K2O/ha, což je v případě draselné soli 60% max. 200 kg/ha.
VÚB
Milan Říha
čtvrtek, 13. února 2025, 12:54
Dobrý den , prosím poradit jaká opatření jsou nutná pro likvidaci choroby , která je vidět na přiloženém snímku. Děkuji.
Dobrý den.
Jedná se o napadení hlíz aktinobakteriální obecnou strupovitostí bramboru, kterou způsobují vláknité půdní bakterie Streptomyces scabiei, zdroj infekce je v půdě K infekci hlíz dochází na počátku jejich tvorby, tj. při velikosti 0,5 - 1 cm, zejména je-li v této době půdní přísušek. Jedinou účinnou ochranou je závlaha právě v tomto kritickém období. Značné rozdíly v náchylnosti k chorobě jsou také mezi jednotlivými odrůdami. Pokud je to možné, pravidelně zavlažujte, aby byla půda přiměřeně vlhká přibližně od šesti týdnů po výsadbě, kdy se začínají tvořit hlízy.
Více najdete v příručce Aktinobakteriální obecná strupovitost bramboru na našich webových stránkách v sekci Publikace.
VÚB
Jiří
čtvrtek, 13. února 2025, 12:18
Dobrý den, Sháním odrůdu Nancy na sadbu. Pěstuje se vůbec ještě tato sadbová odrůda? Nemáte informaci pokud ano, kde by se dala sehnat?
S pozdravem Jiří Pol.
Dobrý den.
Odrůda Nancy je odrůda f. VESA Velhartice a.s. (https://vesa-velhartice.cz/produkt/nancy/), která se zabývá i množením a prodejem. Kontaktujte přímo tuto šlechtitelskou firmu: https://vesa-velhartice.cz/kontakt/
VÚB
Zelený
úterý, 11. února 2025, 13:06
Dobrý den,
v dnešní době se pro zahrádkáře nabízí různé možnosti pěstování brambor. Jednou z nich jsou pěstební textilní vaky. ta se prodávají v různých velikostech. Jakou byste doporučili optimální velikost vaku pro jednu rostlinu ve vaku? 20 l stačí?
Děkuji. Zelený
Dobrý den.
Pro pěstování brambor je potřeba minimální objem vaku 40 až 50 l. Jedná se vždy o náhradní řešení, pokud nelze pěstovat brambory volně v půdě. Čím menší bude objem zeminy v nádobě nebo ve vaku, tím jsou kladeny vyšší nároky na výživu a zálivku. Výsledek mohou negativně ovlivnit i další faktory, např. přehřívání substrátu v případě tmavých nádob.
VÚB
Pokorný
čtvrtek, 6. února 2025, 10:19
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, které odrůdy brambor nejvíce odolávají v dnešní době již běžnému velkému kolísání přísunu vláhy a velkého sucha, a tím mají vyšší odolnost proti různým chorobám či nežádoucích projevům z toho vyplývajících?
Děkuji a zdravím. Pokorný
Dobrý den.
V ČR se každoročně množí téměř 200 odrůd brambor. Z toho je ve Státní odrůdové knize ČR aktuálně zapsáno kolem 120 odrůd. Pouze část z těchto odrůd je zkoušena na několika stanicích ÚKZÚZ, který vydává každoročně seznam doporučených konzumních odrůd, kde je uvedena odolnost odrůd proti chorobám a škůdcům a další důležité vlastnosti (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, BRAMBOR 2024, Seznam doporučených odrůd, konzum, škrob) . Odolnost suchu však hodnocena a uváděna není. Objektivní informace o této vlastnosti na základě zkoušení nejsou k dispozici. Vycházet lze tedy jen z popisů a informací udržovatelů a zástupců odrůd.
Ze starších odrůd vyniká odolností k suchu a vyšším teplotám holandská polopozdní odrůda Desirée varného typu B - BC, aktuálně se ale u nás nemnoží.
VÚB
Petr Dvořáček
úterý, 4. února 2025, 12:56
Dobrý den, od šlechtitelské společnosti jsem zakoupil sadbové brambory. Po otevření pytle jsem byl překvapen kvalitou brambor. Vesměs všechny brambory jsou napadeny strupovitostí. Chtěl jsem se zeptat, zda je možné tyto brambory sázet a zda se strupovistost přenese i na nové hlízy, které tak budou neprodejné. Obrázky v příloze. Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Nejvyšší přípustné hmotnostní procento hlíz napadených aktinobakteriální obecnou strupovitostí bramboru v certifikované sadbě je 5 %. Za napadené se považují hlízy, u kterých je postižena více než 1/3 povrchu. Sadbu, kde je překročena stanovená hodnota, lze reklamovat.
Jinak ale platí, nejsou-li sadbové hlízy skutečně silně napadeny a nejsou zasažena očka (např. hlubokou formou obecné strupovitosti), nedochází v našich podmínkách k ovlivnění vzcházení sadby, zdravotního stavu a výnosu hlíz. Strupovitost se na dceřiné hlízy nepřenáší a zdrojem jejich infekce je vždy půda. Více najdete v příručce Aktinobakteriální obecná strupovitost bramboru na našich webových stránkách www.vubhb.cz v sekci Publikace.
VÚB
Oldřich Vrzal
pondělí, 3. února 2025, 10:48
Dobrý den. V loňském roce se mě u brambor objevila ve větší míře vločkovitost bramboru. Je nějaká možnost moření před nebo při sázení, případně fungicid jako chemické ošetření po vyrašení. Děkuji.
Dobrý den.
Proti vločkovitosti jsou aktuálně registrovány dva přípravky s účinnými látkami azoxystrobin (Amistar a několik dalších) a flutolanil (Moncut). První z nich je určený pro aplikaci do hrůbku na půdu při sázení a druhý na moření hlíz před sázením nebo přímo na sázeči. Dále jsou registrovány pro moření hlíz biologické přípravky s účinnými agens Bacillus subtilis (Serenade ASO), Pseudomonas sp. (Proradix) a Pseudomonas sp. (Polygandron TTP, Polyversum a další). Podrobnější informace o vločkovitosti jsou uvedeny na našich stránkách www.vubhb.cz. V sekci Publikace naleznete příručku Vločkovitost hlíz bramboru, kde se dozvíte více o chorobě i ochraně proti ní.
VÚB
Jiří Matyáš
středa, 22. ledna 2025, 21:31
Dobrý den, pravidelně nakupuji certifikovanou sadbu brambor od významného dodavatele z Vysočiny. Je možné, že by se s touto sadbou "dotáhl" drátovec, který se v minulém roce velmi rozmnožil na jednom z mých pozemků pro výsadbu brambor? Děkuji předem za odpověď. Jiří Matyáš
Dobrý den.
Přenos drátovců sadbou lze vyloučit, protože drátovci v hlízách nezůstávají nebo hlízy rychle opouštějí při sklizni, případně další manipulaci s nimi.
Příčina zvýšeného výskytu drátovců bude jiná. Může to být blízkost trvalého travního porostu, omezené zpracování půdy před výsadbou, zaplevelení pozemku, pěstování brambor po travních porostech nebo trvalých kulturách.
Více najdete v příručce Integrovaná ochrana brambor proti drátovcům v sekci Publikace na www.vubhb.cz.
VÚB
Edita
středa, 22. ledna 2025, 01:31
Dobrý den,
prosím o určení, co je to na řezu viz foto. Objevuje se to uprostřed pouze u velkých hlíz kolem 10 cm a větších odrůdy Bellarosa. Po uvaření brambory se to ztrácí a brambora je chuťově výborná.
Děkuji. S pozdravem Edita
Dobrý den.
Poškození je abiotického původu a je pravděpodobně způsobeno vysokými teplotami ve vegetaci a narušenou výměnou vzduchu mezi dužninou a slupkou u velkých hlíz. Je možné, že vývoj této poruchy bude dále pokračovat a ve středu se objeví šedý až černý melanin (organické barvivo) a dutina, která se bude zvětšovat. V této podobě se pak porucha nazývá černé srdéčko.
VÚB
Golanová
čtvrtek, 16. ledna 2025, 13:40
Dobrý den, ráda bych věděla, co způsobuje skvrnky na našich bramborách a jestli jim lze předcházet nějakým ošetřením sadby či půdy.
Děkuji předem i za zveřejňování otázek a odpovědí ostatních. Hezké dny.
Dobrý den.
Obě hlízy na fotografii jsou bohužel zbaveny slupky a chybí průřez napadenými částmi, takže nejsou patrné některé diagnostické znaky. Ale lze usuzovat na dva problémy.
Většinou pravděpodobně půjde o napadení lenticel (průduchů ve slupce) houbou Rhizoctonia solani způsobující chorobu, která se nazývá vločkovitost hlíz. Choroba, kromě příznaků na fotografii (tzv. píštělové hniloby), vyvolává řadu dalších různorodých poškození bramborových rostlin i hlíz. Znehodnocuje především kvalitu hlíz tvarovými deformacemi a vytvářením černých vloček na slupce. Více o chorobě a možnostech ochrany se dozvíte v sekci "Publikace" v příručce Vločkovitost hlíz bramboru na našich stránkách www.vubhb.cz.
Na obou hlízách jsou však v dolní části fotografie patrné také chodbičky, které způsobují drátovci, což jsou larvy několika druhů brouků kovaříků. Rovněž o nich se dočtete na našich stránkách v příručce Integrovaná ochrana proti drátovcům.
Radek Ryvola
úterý, 7. ledna 2025, 21:56
Dobrý den,
když se začtu do těch dotazů k bramborám až i hodně do historie a k jejich vadám, tak mohu směle tvrdit, že nejméně 60 % všech vašich odpovědí k vadám a problémům brambor se točí kolem množství a průběhu vláhy v průběhu vegetace. Dále se o bramborách píše, že kromě vhodně rozloženého přísunu vláhy bramborám rovněž nedělají dobře vysoké teploty, kdy optimální teplota pro růst je 20 - 24 stupňů Celsia a při teplotách kolem 30 stupňů se jejich růst zastavuje. Čili kombinace sucha a vysokých teplot je pro brambory zdrcující. K tomu mě napadá několik dotazů:
1) Jestliže v loňském roce bylo již v Čr 42 tropických dní, podle některých zdrojů a alespoň jedné meteorologické stanice pak 57 dní, a jestliže lze očekávat pokračující tento trend, můžete se uvést, které současné odrůdy brambor pěstované přes léto brambory těmto podmínkám a nepravidelnosti zálivky (přísuškům) nejlépe odolávají včetně těch, o kterých víte, ale je šlechtí i jiné subjekty v ČR?
2) Co proti tomu trendu v pěstitelství váš VU dělá a jaké vyvíjí brambory, které tomuto trendu budou odolávat, nebo to skončí v podobě klimatizovaných polí s pravidelnou regulovanou kapkovou zálivkou na míru, kdy pak brambory budou stát 1000 Kč za kilogram :-) ?
3) Jestliže brambory při vysokých teplotách nerostou, je na místě spolu s počtem takových teplých letních a zářijových dní v podstatě počítat s prodlužující se pěstební délkou nebo lze tento teplotní vliv stále ještě zanedbat?
4) Nikoho nepřekvapuje, že v teplých jižních krajích jsou v zemědělském roce dvě úrody kde čeho. Bude se to se zvyšujícími se teplotami u nás týkat i brambor? Jak to vyřešit se skladováním sadby?
S pozdravem Radek
Dobrý den.
Vaše dotazy zahrnují příliš širokou problematiku a vyžadují obsáhlé odpovědí. To přesahuje cíl a zaměření této poradny. Máte-li zájem, můžeme vám nabídnout osobní konzultaci s našimi odborníky.
VÚB
Zelený
úterý, 7. ledna 2025, 20:24
Dobrý den, dnes ještě jeden dotaz.
dočetl jsem se, že nazelenalé hlízy (které nejsou pro svůj zvýšený obsah solaninu vhodné ke konzumaci) jsou zdravější pro sadbu než ty normální brambory. Můžete to prosím vysvětlit?
Děkuji a zdravím Zelený
Dobrý den.
Světlo aktivizuje tvorbu chlorofylu, některých růstových hormonů a dalších látek (včetně zmíněných solaninů). A také přímo limituje růst mycelia, např. původce vločkovitosti. Proto může být sadba z tohoto hlediska zdravější. Ale neplatí to samozřejmě pro virové a případně některé bakteriální nebo i houbové choroby, kterými je již sadba latentně infikována.
VÚB
Pokorný
úterý, 7. ledna 2025, 14:07
Dobrý den,
"odjakživa" jsem slýchával, že Vysočina je typický kraj pro pěstování brambor s velkou tradicí. Chtěl bych se zeptat, čím je tedy Vysočina tak specificky výhodná právě pro to pěstování brambor (je to složením půdy - něco jako pro pěstování chmelu, klimatickými podmínkami, něco jiného?) nebo je to v kontextu naopak toho, že se tam "ničemu jinému" tak moc nedaří?
Děkuji a zdravím
Pokorný
Dobrý den.
Brambory jsou plodinou pocházející z vysokohorského prostředí, což obecně znamená, že jim vyhovují nižší teploty a dostatek srážek. Proto se brambory historicky staly jednou z hlavních plodin Vysočiny a tato oblast má největší plochu brambor i dnes. Dalším důvodem je snadnější pěstování sadby, protože ve vyšších polohách je nižší výskyt přenašečů virových chorob, tj. mšic. Nižší ztráty zde způsobuje také např. mandelinka bramborová.
V posledních desetiletích se ale značná část ploch brambor přesunula do ranobramborářských oblastí, kde se nepěstují jen brambory rané, ale i brambory ostatní, především u velkých specializovaných podniků. Předpokladem je využití závlah. Cílem je zajistit kontinuální dodávky brambor velkoodběratelům, kterými jsou převážně supermarkety.
VÚB
Zelený
úterý, 7. ledna 2025, 14:01
Dobrý den, velmi srdečně VUB zdravím v novém roce a přeji vše dobré.
Mám takový možná trochu nenormální dotaz k pojmu zralosti, co to vlastně u brambor znamená. U brambor se podle druhu a účelu uvádí jako jeden ze zásadních parametrů délka vegetace do zralosti od 90 do 145 dní. Obecně se má za to, že rané a velmi rané brambory dozrávají v kratším čase a je možné je vykopat a konzumovat již na konci jara po 90 – 110 dnech s tím, že jsou určeny k rychlé spotřebě a jejich skladovatelnost je proto krátká. Naproti tomu jsou brambory pozdní a polo pozdní, které jsou primárně určeny ke sklizni na podzim a k dlouhému skladování.
Existují však odrůdy, které mají z hlediska spotřeby a užití parametry až neuvěřitelně univerzální vlastnosti. Slučují totiž výhody brambor ranných a pozdních, tj. dají se velmi brzy konzumovat a rovněž mají dlouhou skladovatelnost až do března. Z mého studia informací k pěstování brambor lze ale předpokládat, že pěstební postupy u raných brambor se z hlediska skladovatelnosti budou u té stejné odrůdy lišit.
Takovým případem hodným pozornosti se těší např. odrůda Bellarosa (ale není sama!), která popisovanými parametry patří k těm úplně nejrannějším odrůdám, dokonce některé zdroje tvrdí, že lze při použití určitých přípravných urychlujících postupů získat hlízy v konzumní velikosti a kvalitě již za 55 dní od vsazení do země, ale současně se uvádí, že je možné tuto odrůdu skladovat do března. Mám však za to, že deklarovanou skladovatelnost nemají brambory vykopané zpravidla již po odkvětu za těch „55 či 90 dní“, kdy nať je při sklizni ještě zelená, že pro tu uváděnou skladovatelnost do března platí úplně jiná vegetační doba do zralosti, tj. 90 + nejméně 1, možná až 2 měsíce, kdy dojde k přirozenému ukončení vegetačnímu cyklu rostliny úplným seschnutím natě plus další týden dva stabilizačního pobytu v zemině.
Čili z logiky věci by se asi u některých, zejména velmi raných a raných brambor, měly uvádět dva termíny zralosti, tj. ten první, kdy nejdříve je možné začít brambory vykopávat „za zelena“ a konzumovat, a druhý termín, kdy ty stejné brambory dozrají do úplné zralosti potřebné k zajištění nejvyšší kvality brambory právě pro to skladování.
Prosím o vyjádření k této věci zralosti.
Děkuji a pěkné dny. Zelený
Dobrý den.
Délka vegetace je parametr orientační, nikoliv zásadní a může se i velmi lišit v závislosti na vegetačních podmínkách v daném roce. Samozřejmě že do určité míry předurčuje spotřebitelské využití odrůdy. Podle délky vegetační doby nelze však nijak striktně deklarovat skladovatelnost odrůd.
Z hlediska spotřebitele bez ohledu na konkrétní odrůdu rozlišujeme brambory rané a brambory ostatní. Za brambory rané jsou považovány ty, které jsou sklizeny do konce června a nemají vyzrálou slupku, která se obvykle loupe a jsou určeny k okamžité spotřebě. Doba sklizně u nich nastává v době, kdy je dosažen efektivní výnos hlíz.
Brambory ostatní by měly mít zataženou a vyzrálou slupku a jsou určeny k pozdější konzumaci a dlouhodobějšímu skladování.
Toto rozdělení považujeme za dostatečné.
Vše ostatní je pak záležitostí konkrétních vlastností odrůdy a uvádí se v jejím popisu, což je zodpovědností šlechtitele a potažmo pěstitele. U mnohých odrůd se pak jejich vlastnosti ověří až v několikaleté pěstitelské praxi. Samozřejmě že odrůdy náleží k různým varným typům, mají různě dlouhou dobu dormance a další kvalitativní parametry, které si udrží také různě dlouhou dobu během skladování. Je pak na každém pěstiteli a spotřebiteli, které odrůdy si vybere.
VÚB
Radek Růžička
úterý, 17. prosince 2024, 11:30
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat zda-li se na pořízené fotografií na odrůdě brambor Krone (certifikovaná sadba), nachází nějaká choroba, nebo jestli je to pouze kvalitativní chyba, která vznikla při přísušku rostlin v pěstebním období. Prosím o Váš komentář.
Děkuji
S pozdravem,
Růžička
Dobrý den.
Jde o fyziologické nekrózy cévních svazků. Příčinou je nejčastěji přísušek v průběhu vegetace. Nedostatek vody způsobí odumření vnitřní vrstvy buněk cévních svazků, což se projeví změnou barvy, jak je patrné z fotografie.
VÚB
Ladislav
sobota, 7. prosince 2024, 16:47
Dobrý den,
brambory pěstuji již cca 40 let. Poprvé za tu dobu jsou na nich již od sklizně větší či menší černé krátery - viz přiložené foto. Sázel jsem Adélu a Princess. Do Zmrzlých jsem nechal pod textilií. Bylo poměrně sucho. Asi chybou bylo, že jsem nechal dlouho zaplevelené. Poraďte, prosím.
Děkuji.
Dobrý den.
Podle fotografie se jedná o poškození housenkami osenic. Jsou to polyfágní škůdci patřící mezi noční motýli. Kromě osenice polní mohou na bramborách škodit i další druhy. U brambor se škody objevují lokálně, většinou na malých pozemcích a jen v některých letech. Je málo pravděpodobné, že by se osenice na vašem pozemku objevily i následujícím roce. Poškození hlíz je poměrně typické a v požercích lze někdy nalézt housenku. Více se dočtete na našich webových stránkách www.vubhb.cz. V sekci "publikace" naleznete příručku Drátovci a osenice u brambor. Sucho a zaplevelení pozemku jistě k napadení hlíz osenicemi přispělo.
VÚB
Jiří Klíma
neděle, 1. prosince 2024, 18:40
Dobrý den,
už několik let pěstuji odrůdu brambor Red Anna. Potýkám se s problémem s velkým rozpraskáním brambor - viz. obrázek. Ve vaší poradně jsem se dočetl, že se jedná o přísušky z důvodu nerovnoměrné zálivky. Chtěl jsem se zeptat, zda odrůda Red Anna je na to nějak obzvlášť citlivá? Souběžně s tím jsem letos pěstoval odrůdu na stejném stanovišti i odrůdu Soraya a ta byla bez problémů. Protože poslední roky jsou na jaře docela dobré podmínky pro sázení, tak brambory sázím brzy (letos začátkem dubna), abych využil dostatek srážek. Chtěl bych se zeptat, zda toto brzké sázení není na škodu, že by to mohlo mít na vliv na rozpraskání brambor? Jestli by nebylo vhodnější sázet brambory později začátkem května, kdy je potom počasí relativně stabilnější. Nebo doba sázení nemá vliv a lze to řešit pouze zavlažováním nebo pěstováním jiné odrůdy, která není na rozpraskání tolik citlivá.
Jen pro úplnost - jsem z vysočiny nedaleko Jihlavy, kde také brambory pěstuji.
Děkuji
Klíma
Dobrý den.
Nelze říci, že by odrůda Red Anna byla zvláště citlivá k rozpraskům. Naproti tomu odrůda Soraya poněkud lépe odolává suchu, takže je více odolná fyziologickým poruchám spojeným se střídáním vlhkostních poměrů. Obecně platí, že každé odrůdě vyhovuje jiný průběh povětrnostních podmínek a podle toho dopadne výsledek pěstitelské sezóny, tedy výnos a kvalita hlíz. A protože průběh počasí v daném ročníku nedokážeme přesně předpovědět, nelze také stanovit nejvhodnější termín sázení. Ten lze doporučit pouze obecně a při tom je nutné doporučení korigovat podle konkrétních podmínek.
Tedy správné je sázet včas a připravenou sadbu (narašenou, naklíčenou), aby se co nejvíce urychlila vegetace a výnos byl zajištěný dříve, než bude vegetace ohrožena přísušky, nebo ve vlhkém roce plísní bramboru. Na druhou stranu není dobře výsadbu uspěchat a sázet do nevyhřáté a třeba zamokřené půdy, kdy sadba může být negativně ovlivněna nízkými teplotami a některými chorobami, což vede k mezerovitosti porostu a zpoždění jeho vývoje. Částečně lze pak korigovat vegetaci zmíněnou závlahou. A protože odrůdy reagují na průběh podmínek ve vegetaci rozdílně a mají také různou odolnost k chorobám, lze doporučit pěstování nejméně dvou nebo tří odrůd, a tím eliminovat případný špatný výsledek některé z nich.
VÚB